Římanům 9
1 Pravduť pravím v Kristu, a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
Qas tzij ri tajin kinbꞌij pa Cristo, ri nuchomabꞌal kuya ubꞌixik chwe pa ri Uxlabꞌixel.
2 Žeť mám veliký zámutek, a ustavičnou bolest v srdci svém.
Kꞌo jun nimalaj bꞌis pa wanimaꞌ xuqujeꞌ kꞌo jun qꞌoxom pa ri wanimaꞌ ri man tanalinaq taj.
3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, příbuzných svých podlé těla.
Qas kurayij ri wanimaꞌ we ta in ketzelax nuwach xuqujeꞌ kinqꞌatiꞌ che ri Cristo, rech rukꞌ riꞌ are kekꞌamawaꞌx apanoq ri e wachalal rech ri nutinimit.
4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichž jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i zákona dání, i služba, i zaslíbení.
We winaq aꞌj Israel, are waꞌ ri qas e sikꞌital apanoq rech kuꞌx alkꞌwaꞌlaxelabꞌ, rech kekꞌojiꞌ pa ri kꞌakꞌ chomanik, pa ri qꞌijilaꞌnem, are waꞌ ri bꞌiꞌtal loq ojer.
5 Jejichž jsou otcové, a ti, z nichž jest Kristus podlé těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (aiōn g165)
E kijaꞌl konojel ri oꞌjer taq winaq aꞌj Israel ri xaꞌlax cho ri uwachulew, chike aꞌreꞌ xpe wi ri Cristo, are Dios pa kiwiꞌ ronojel ri jastaq. Qꞌijilaꞌtal ri ubꞌiꞌ chibꞌe qꞌij saq. Jeriꞌ. (aiōn g165)
6 A však nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
Man kaqabꞌij ta kꞌut chi ri utzij ri Dios man xubꞌan taj ri uchak. Rumal ri rumal man konojel taj ri winaq ri e kꞌo kukꞌ ri aꞌj Israel e kijaꞌl aꞌj Israel.
7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
Man rukꞌ ta xuqu cher e rijaꞌl ri Abraham, e ralkꞌwaꞌl ri Abraham, xane: Konojel ri awijaꞌl kajeqiꞌ na rumal ri Isaac.
8 To jest, ne ti, kteříž jsou synové těla, jsou synové Boží, ale kteříž jsou synové zaslíbení, ti se počítají za símě.
Kel kubꞌij chi man konojel ta ri e ralkꞌwaꞌl ri Abraham e ralkꞌwaꞌl ri Dios, xwi e ralkꞌwaꞌl ri Dios ri xkikꞌamawaꞌj ri xubꞌij loq ri Dios.
9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
Jewaꞌ kubꞌij ri xubꞌij loq ri Dios: Kinpe na pa jun junabꞌ, che riꞌ ri Sara kakꞌojiꞌ na jun ral ala.
10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho.
Man xaq xwi ta waꞌ xubꞌij xane xubꞌij xuqujeꞌ chi ri e ral ri Rebeca e ralkꞌwaꞌl xa jun achi, are ri qamam Isaac.
11 Nebo ještě před narozením, a prvé než co dobrého neb zlého učinili, aby uložení Boží, kteréž jest podlé vyvolení, ne z skutků, ale z toho, kterýž povolává, pevné bylo,
Are majaꞌ kaꞌlax ri e yoꞌx, are qas kꞌamajaꞌ na kakichomaj ubꞌanik ri utzilal o ri etzelal, rech jeriꞌ kajeqiꞌ ri uchomanik loq ri Dios,
12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
man rumal taj ri kichak, xane rumal ri usikꞌinik ri Dios, xbꞌix che ri Rebeca: Ri nabꞌyal kupatanij na ri uchaqꞌ.
13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
Xuqujeꞌ tzꞌibꞌatalik: Xinloqꞌaj ri Jacob, xinwetzelaj ri Esaú.
14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
¿Jas kꞌu ri kaqabꞌij? ¿La xa kꞌu man sukꞌ taj ri Dios? Man je ta riꞌ.
15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji.
Ri Dios xubꞌij che ri Moisés: Kintoqꞌobꞌisaj uwach ri kawaj in kintoqꞌobꞌisaj uwach, xuqujeꞌ kel na kꞌuꞌx che ri kawaj in kel na kꞌuꞌx che.
16 A tak tedy není na tom, kdož chce, ani na tom, kdož běží, ale na Bohu, kterýž se smilovává.
Xaq jeriꞌ ri chaꞌnik ri kabꞌanik man are ta kabꞌanow ri uchuqꞌabꞌ ri winaq, xane are ri utoqꞌobꞌ ri Dios.
17 Nebo dí písmo Faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou, a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
Jeriꞌ rumal ri Tzꞌibꞌatalik kubꞌij che ri Faraón: “Xatinyak apanoq rech katinkoj chukꞌutik ri nukwinem, rech jeriꞌ katzijox na pa ri nubꞌiꞌ pa ronojel ri uwachulew.”
18 A tak tedy, nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
Xaq jeriꞌ ri Dios kutoqꞌobꞌisaj uwach ri karaj kutoqꞌobꞌisaj uwach, xuqujeꞌ kukowirisaj ranimaꞌ xapachin karaj je kubꞌan che.
19 Ale díš mi: I proč se pak hněvá? nebo vůli jeho kdo odepřel?
Wine kabꞌij chwe: ¿Jas kꞌu che kubꞌan aꞌjmakibꞌ chaqe? ¿Jachin kakwinik kukꞌopij ribꞌ cho ri urayibꞌal ukꞌuꞌx ri Dios?
20 Nýbrž, ó člověče, kdo jsi ty, že odmlouváš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
Ri in kinbꞌij chawe: ¿At jachin at che ri kata che ri Dios jas che jeriꞌ kubꞌano? ¿La kubꞌij kꞌu ri tꞌuꞌy che ri bꞌanal rech? “¿Jas che jewaꞌ xabꞌan che nubꞌanik?”
21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti, a jinou ku potupě?
¿La mat kꞌu kakwin ri bꞌanal bꞌoꞌj kubꞌan jun janipa xaruꞌ, nikꞌaj kukoj che chꞌuluj taq jastaq nikꞌaj chik kukoj che utz taq jastaq?
22 Což pak, že Bůh, chtěje ukázati hněv, a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí,
¿Jas kꞌu kaqabꞌij waꞌ che we riꞌ, ri Dios pune xraj xukꞌut ri royawal xuqujeꞌ xraj xukꞌut ri ukwinem, xuqꞌiqꞌitej man xuqꞌat taj tzij pa kiwiꞌ ri yaꞌtal chike kakꞌis tzij pa kiwiꞌ?
23 A známé učiniti bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě?
Rech jeriꞌ kukꞌut ri uqꞌinomal ri ujuluwem chikiwach ri uꞌchaꞌom apanoq rech kaya uqꞌij kumal.
24 Kterýchž i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
Uj waꞌ ri xujusikꞌij apanoq, man xwi ta xuꞌchaꞌ ri aꞌj Israel xane xuꞌchaꞌ xuqujeꞌ ri man aꞌj Israel taj.
25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid svůj lidem svým, a nemilou milou.
Jeriꞌ kubꞌij ri tzꞌibꞌatalik pa ri wuj rech Oseas: Kinbꞌij na nutinimit chike ri man e nutinimit taj, xuqujeꞌ ri man loqꞌatal ta nabꞌe, kinloqꞌaj na.
26 A staneť se, že místo toho, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
Xuqujeꞌ pa ri kꞌolibꞌal ri xbꞌix wi chike: Ri ix man ix nutinimit taj, chilaꞌ kabꞌix wi na chike chi e ralkꞌwaꞌl ri kꞌaslik Dios.
27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové spaseni budou.
Ri Isaías, xubꞌij: Pune e kꞌi ri ralkꞌwaꞌl ri Israel jetaq ri sanyobꞌ ri kꞌo chuchiꞌ ri plo, xaq e kebꞌ oxibꞌ kekolotajik.
28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
Jeriꞌ rumal ri Dios aninaq kubꞌan na ri kꞌisbꞌal uqꞌatoj tzij puꞌwiꞌ ri uwachulew.
29 A jakož prvé pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
Jeriꞌ ubꞌim loq ri Isaías: We ta mat xuya kan qijaꞌl ri Nimalaj Ajawxel, kujjunumataj riꞌ rukꞌ ri e tinimit Sodoma rachiꞌl Gomorra man xkikoj taj ri xbꞌix chike rumal ri Dios.
30 Což tedy díme? I to, že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
¿Jas kꞌu ri kaqabꞌij waꞌ che we riꞌ? Ri winaq ri man aꞌj Israel taj, ri man tajin ta kakitzukuj ri sukꞌal. Xkiriq ri sukꞌal, ri sukꞌal ri kakꞌamawaꞌxik pa ri kojobꞌal.
31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
Ri winaq aꞌj Israel are xkitereneꞌj ri sukꞌal pa ri taqanik, man xkiriq taj.
32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
¿Jas che? Rumal ri xkitereneꞌj ri taqanik man rukꞌ taj kojobꞌal, xane rukꞌ ri kichak, xkitopij kibꞌ che ri abꞌaj ri topibꞌal aqanaj.
33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
Jetaq ri kubꞌij ri Tzꞌibꞌatalik: Kinya na waral pa Sión, jun abꞌaj topibꞌal aqanaj, rech jeriꞌ katzaq jun. Are kꞌu ri kakojon che ri Cristo, man kel taj ukꞌixibꞌal.
