Římanům 8
1 A protož neníť již žádného potupení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, nechodícím podlé těla, ale podlé Ducha.
There is, then, no condemnation, now, to those who are in Christ Jesus.
2 Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši vysvobodil mne od zákona hřícha i smrti.
For the law of the Spirit of Life by Christ Jesus, has freed me from the law of sin, and of death.
3 Nebo seč nemohl býti zákon, jelikož byl mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a příčinou hřícha, potupil hřích na těle,
For what the law could not accomplish in that it was weak through the flesh; God sending his own Son, in the likeness of sinful flesh, accomplished; and by an offering for sin, condemned sin in the flesh.
4 Aby spravedlnost zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podlé těla, ale podlé Ducha.
That the righteousness of the law might be fulfilled by us, who walk not according to the flesh, but according to the Spirit.
5 Ti zajisté, kteříž jsou podlé těla, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž podlé Ducha, to, což jest Ducha.
Now, they who live according to the flesh, mind the things of the flesh; and they who live according to the Spirit, the things of the Spirit.
6 Nebo opatrnost těla jest smrt, opatrnost pak Ducha život a pokoj,
But the mind of the flesh is death; and the mind of the Spirit is life and peace:
7 Proto že opatrnost těla jest nepřítelkyně Bohu; nebo zákonu Božímu není poddána, aniž hned může býti.
because the mind of the flesh is enmity toward God: for, to the law of God it is not subject; neither, indeed, can be.
8 Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
Those, then, who are in the flesh, can not please God.
9 Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží v vás přebývá. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
Now, you are not in the flesh, but in the Spirit; because the Spirit of God dwells in you. But, if any one have not the Spirit of Christ, he is none of his.
10 A jestliť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
And if Christ be in you, the body, indeed, is dead, with respect to sin; but the Spirit is life, with respect to righteousness.
11 Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, v vás přebývá, tedy ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
For, if the Spirit of him, who raised up Jesus from the dead, dwell in you; he who raised up Christ from the dead, will make even your mortal bodies alive, through his Spirit, who dwells in you.
12 A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podlé těla živi byli.
Well, then, brethren, we are not debtors to the flesh, to live according to the flesh.
13 Nebo budete-li podlé těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
Wherefore, if you live according to the flesh, you shall die; but if, through the Spirit, you put to death the deeds of the body, you shall live.
14 Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
Because, as many as are led by the Spirit of God, these are the sons of God.
15 Nepřijali jste zajisté ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, totiž Otče.
For you have not received the spirit of bondage, again, to fear; but you have received the spirit of adoption, by which we cry, Abba, Father.
16 Tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
Also this spirit bears witness, together with our spirit, that we are children of God.
17 A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však jestliže spolu trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
And if children, then heirs; heirs, indeed, of God, and joint heirs with Christ; if, indeed, we suffer with him, that with him also we may be glorified.
18 Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
However, I esteem not the sufferings of the present time, as worthy of comparison with the glory, which is hereafter to be revealed in us.
19 Nebo stvoření pečlivě jako vyhlídaje, očekává zjevení synů Božích.
For the earnest expectation of the creature, is waiting for the revelation of the sons of God.
20 Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
For the creature was subjected to frailty, (not of its own choice, but by him who has subjected it, ) in hope,
21 V naději, že i to stvoření vysvobozeno bude od služby porušení v svobodu slávy synů Božích.
that it may be liberated, from the bondage of a perishing state, and brought into the glorious liberty of the sons of God.
22 Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká, a spolu ku porodu pracuje až posavad.
Besides, we know, that the whole creation sigh together, and travail in anguish till the present time.
23 A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť sami v sobě lkáme, zvolení synů očekávajíce, a tak vykoupení těla svého.
And not only they, but ourselves also, who have the first fruit of the Spirit; even we ourselves, groan within ourselves, waiting for the adoption; namely, the redemption of our body.
24 Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
For even we are saved by hope. Now, hope that is attained, is not hope; for who can hope for that which he enjoys?
25 Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
But if we hope for that which we do not enjoy, then, with patience, we wait for it.
26 Ano také i Duch pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
In like manner, also, the Spirit helps our infirmities; for we know not what we should pray for, as we ought; however, the Spirit himself intercedes for us, in sighs, which can not be uttered.
27 Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podlé Boha prosí za svaté.
But he who searches the hearts, knows the mind of the Spirit; that, according to the will of God, he makes intercession for the saints.
28 Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podlé uložení jeho povoláni jsou.
Besides, we know, that all things work together for good, to them who love God; to them, who are called according to his purpose.
29 Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
For, whom he foreknew, he also predestinated to be conformed to the image of his Son; that he might be the first born among many brethren.
30 Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
Moreover, whom he predestinated, them he also called; and whom he called, them he also justified; and whom he justified, them he also glorified.
31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
What shall we say, then, to these things? Since God is for us, who can be against us?
32 Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
He, certainly, who spared not his own Son, but delivered him up for us all; how will he not, with him, also, graciously give us all things?
33 Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, kterýž ospravedlňuje.
Who will bring an accusation against the elect of God? Is it God who justifies them?
34 Kdo jest, ješto by potupil? Kristus jest, kterýž umřel, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž i oroduje za nás.
Who is he, who condemns them? It is Christ, who died; or rather, who has risen: who also, is at the right hand of God; and who makes intercession for us?
35 Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zarmoucení-li, aneb úzkost, neb protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
Who will separate us from the love of Christ? Will affliction, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or peril, or sword?
36 Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
As it is written, "Truly, for thy sake, we are put to death all the day long; we are accounted as sheep for the slaughter."
37 Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
Nay, in all these things, we do more than overcome, through him who has loved us.
38 Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
For I am persuaded, that neither death, nor life; neither angels, nor principalities; nor powers; neither things present, nor to come;
39 Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
neither hight, nor depth; nor any created thing, shall be able to separate us from the love of God, which is in Christ Jesus our Lord.
