Římanům 6
1 Což tedy díme? Zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
What then shall we say? Shall we continue to abound in sin, in order that grace may come to abound?
2 Nikoli. Kdož jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
No indeed; how shall we who have died to sin still go on living in it any longer?
3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
For do you not know that all of us who have been baptized into Jesus Christ, have been baptized into his death?
4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
We have been buried together with him, then, through baptism into his death, in order that just as Christ was raised from the dead through the glory of the Father, so also we should live in a newness of life.
5 Nebo poněvadž jsme s ním vštípeni připodobněním smrti jeho, tedyť i vzkříšením budeme,
For if we have become united with him in the likeness of his death, so we shall also be united with him in the likeness of his resurrection.
6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
For this we know, that our old self was crucified with Christ, in order that the slave of sin might be destroyed; so that we should no longer be in slavery to sin -
7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
for he who is dead is set free from sin.
8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
Now if we have died with Christ, we believe that we shall also live with him;
9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
knowing that Christ, being raised from the dead, dies no more; death has no more dominion over him.
10 Nebo žeť umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
For the death that he died, he died unto sin once for all; but the life that he lives he is living unto God.
11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
Even so count yourselves also to be dead unto sin, but alive unto God in Christ Jesus.
12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
Therefore let not sin rule as king in your mortal body, compelling you to obey its lusts.
13 Aniž vydávejte oudů svých za odění nepravosti hříchu, ale vydávejte se k službě Bohu, jako byvše mrtví, již živí, a oudy své za odění spravedlnosti Bohu.
Do not continue to present any part of your body to sin to be used as a weapon of unrighteousness. On the contrary, be presenting yourselves to God, as alive from the dead, and the various parts of your bodies to be used as weapons of righteousness.
14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod zákonem, ale pod milostí.
For sin shall not lord it over you; for you are not under the rule of law, but under the rule of grace.
15 Což pak? Hřešiti budeme, když nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
What then? Shall we commit an act of sin because we are not under law, but under grace? Certainly not.
16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buď hříchu k smrti, buď poslušenství k spravedlnosti?
Do you not know that when you surrender yourselves as slaves to any one to obey him, you are his slaves whom you obey; whether it be sin, whose end is death, or obedience, whose end is righteousness?
17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
But God be thanked that you who were once the slaves of sin have obeyed from your hearts that type of teaching to which you were appointed;
18 Vysvobozeni pak jsouce od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
and being set free from sin, you became the slaves of righteousness -
19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali oudy své v službu nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní vydávejte oudy své v službu spravedlnosti ku posvěcení.
I speak in these homely figures because of the weakness of your fleshly nature - just as you once surrendered your faculties into slavery to impurity and to all lawlessness, so now you must surrender your faculties into slavery to righteousness, unto deeds of holiness.
20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
For when you were the slaves of sin, you were under no subjection to righteousness.
21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
What harvest-fruit then had you at that time in the things of which you are now ashamed? For the end of those things is death.
22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu, a podmaněni v službu Bohu, máte užitek svůj ku posvěcení, cíl pak život věčný. (aiōnios g166)
But now that you have been set free from sin and become slaves of God, the harvest-fruit which you are reaping tends to produce holiness, and it ends is life eternal. (aiōnios g166)
