Římanům 6
1 Což tedy díme? Zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
What, then, will we say? Will we continue in sin that grace may abound?
2 Nikoli. Kdož jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
Let it not be! We who died to sin—how will we still live in it?
3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
Are you ignorant that we, as many as were immersed into Christ Jesus, were immersed into His death?
4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
We were buried together, then, with Him through the immersion into death, that even as Christ was raised up out of the dead through the glory of the Father, so we also might walk in newness of life.
5 Nebo poněvadž jsme s ním vštípeni připodobněním smrti jeho, tedyť i vzkříšením budeme,
For if we have become planted together to the likeness of His death, [so] we also will be of the resurrection;
6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
knowing this, that our old man was crucified with [Him], that the body of sin may be made useless, for our no longer serving sin,
7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
for he who has died has been set free from sin.
8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
And if we died with Christ, we believe that we also will live with Him,
9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
knowing that Christ, having been raised up out of the dead, dies no more; death has no more lordship over Him;
10 Nebo žeť umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
for in that He died, He died to sin once, and in that He lives, He lives to God;
11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
so also you, reckon yourselves to be dead indeed to sin, and living to God in Jesus Christ our Lord.
12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
Do not let then sin reign in your mortal body, to obey it in its desires;
13 Aniž vydávejte oudů svých za odění nepravosti hříchu, ale vydávejte se k službě Bohu, jako byvše mrtví, již živí, a oudy své za odění spravedlnosti Bohu.
neither present your members instruments of unrighteousness to sin, but present yourselves to God as living out of the dead, and your members instruments of righteousness to God;
14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod zákonem, ale pod milostí.
for sin will not have lordship over you, for you are not under law, but under grace.
15 Což pak? Hřešiti budeme, když nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
What then? Will we sin because we are not under law but under grace? Let it not be!
16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buď hříchu k smrti, buď poslušenství k spravedlnosti?
Have you not known that to whom you present yourselves servants for obedience, servants you are to him to whom you obey, whether of sin to death, or of obedience to righteousness?
17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
And thanks to God, that you were servants of sin, and—were obedient from the heart to the form of teaching to which you were delivered up;
18 Vysvobozeni pak jsouce od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
and having been freed from sin, you became servants to righteousness.
19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali oudy své v službu nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní vydávejte oudy své v službu spravedlnosti ku posvěcení.
I speak in a human [way], because of the weakness of your flesh, for even as you presented your members servants to the uncleanness and to the lawlessness—to the lawlessness, so now present your members servants to righteousness—to sanctification,
20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
for when you were servants of sin, you were free from righteousness.
21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
What fruit, therefore, were you having then, in the things of which you are now ashamed? For the end of those [is] death.
