Římanům 4
1 Což tedy díme, že došel Abraham, otec náš, podlé těla?
What then shall we say that Abraham our father has discovered according to the flesh?
2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.
If Abraham was justified by works, he has something to boast about, but not before God.
3 Nebo co praví písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
For what does the Scripture say? “Abraham believed God, and it was counted to him as righteousness.”
4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podlé milosti, ale podlé dluhu.
Now to the one who works, his wages are not counted as a gift, but as something owed to him.
5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,
However, to the one who does not work but believes in him who justifies the ungodly, his faith is counted as righteousness,
6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:
just as David also speaks of the blessedness of the one to whom God counts righteousness apart from works:
7 Blahoslavení, jichž odpuštěny jsou nepravosti, a jejichž přikryti jsou hříchové.
“Blessed are those whose lawless deeds are forgiven, and whose sins are covered.
8 Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
Blessed is the man against whom the Lord will never count sin.”
9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li přináleží, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
Is this blessedness then only for the circumcised, or is it also for the uncircumcised? For we say, “Faith was counted to Abraham as righteousness.”
10 Kterak pak jest počtena? Když byl obřezán, či před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.
How then was it counted? When he was circumcised, or uncircumcised? Not when he was circumcised, but when he was uncircumcised.
11 A znamení obřízku přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,
He received the sign of circumcision as a seal of the righteousness that he had by faith while he was still uncircumcised, so that he might be the father of all who believe when they are uncircumcised, so that righteousness might be counted to them as well,
12 A otcem obřízky těch, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlepějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.
and so that he might be the father of those who are not only circumcised in the flesh, but who also walk in the footsteps of the faith that our father Abraham had when he was uncircumcised.
13 Nebo ne skrze zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.
For the promise to Abraham, or to his offspring, that he would be the heir of the world was not through the law, but through the righteousness of faith.
14 Nebo jestliže ti, kteří jsou z zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra, a zrušeno jest to zaslíbení.
For if those who are of the law are heirs, faith has been made void and the promise has been invalidated,
15 Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není zákona, tu ani přestoupení.
because the law brings wrath; for where there is no law, there is no transgression.
16 A protož z víry jde, aby šlo podlé milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z zákona jest, ale i tomu, kteréž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
For this reason the promise comes by faith, so that it may be according to grace and be guaranteed to all Abraham's offspring, not only to the one who is of the law, but also to the one who is of the faith of Abraham, who is the father of us all
17 (Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe, ) před oblíčejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé, a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
(just as it is written, “I have made yoʋ the father of many nations”). He is our father in the presence of the God in whom he believed, who gives life to the dead and calls into being what does not yet exist.
18 Kterýž v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podlé toho povědění: Takť bude símě tvé.
Against all hope Abraham believed in hope that he would become the father of many nations according to what had been spoken: “So shall yoʋr offspring be.”
19 A nezemdlev u víře, nehleděl na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry umrtvený.
Because he was not weak in faith, he did not consider his own body, now as good as dead (since he was somewhere around a hundred years old), or the deadness of Sarah's womb.
20 O zaslíbení tedy Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,
And he did not waver in unbelief at the promise of God but was strengthened in faith, giving glory to God
21 Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.
and being fully assured that God was able to do what he had promised.
22 A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
Therefore, “it was counted to him as righteousness.”
23 Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu počteno bylo,
Now the statement “it was counted to him” was not written only for Abraham's sake,
24 Ale i pro nás, kterýmž bude počteno, věřícím totiž v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
but for ours also. It will be counted to us who believe in him who raised Jesus our Lord from the dead,
25 Kterýž vydán jest pro hříchy naše, a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
who was delivered up for our trespasses and raised for our justification.
