Římanům 3
1 Což tedy má více Žid? Aneb jaký jest užitek obřízky?
What, then, [is] the superiority of the Jew? Or what the profit of the circumcision?
2 Mnohý všelijak. Přední zajisté, že jest jim svěřen zákon Boží.
Much in every way; for first, indeed, that they were entrusted with the oracles of God;
3 Nebo co jest do toho, jestliže byli někteří nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?
for what, if certain were faithless? Will their faithlessness make the faithfulness of God useless?
4 Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Abys ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když bys soudil.
Let it not be! And let God become true, and every man false, according as it has been written: “That You may be declared righteous in Your words, and may overcome in Your being judged.”
5 Jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, kterýž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)
And if our unrighteousness establishes God’s righteousness, what will we say? Is God unrighteous who is inflicting the wrath? (I speak after the manner of a man.)
6 Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?
Let it not be! Since how will God judge the world?
7 Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já ještě jako hříšník bývám souzen?
For if the truth of God in my falsehood abounded more to His glory, why am I also yet judged as a sinner?
8 A ne raději (jakž o nás zle mluví, a jakož někteří praví, že bychom my říkali, ): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichž spravedlivé jest odsouzení.
And not, as we are spoken evil of, and as certain affirm us to say, “We may do the evil things, that the good ones may come?” Whose judgment is righteous.
9 Což tedy? Máme něco napřed? Nikoli, nebo jsme prvé dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,
What, then? Are we better? Not at all! For we charged before both Jews and Greeks with being all under sin,
10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého, ani jednoho.
according as it has been written: “There is none righteous, not even one;
11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
there is none who is understanding, there is none who is seeking after God.
12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
All went out of the way, together they became unprofitable, there is none doing good, there is not even one.
13 Hrob otevřený jest hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů jest pod rty jejich.
Their throat [is] an opened grave; with their tongues they used deceit; poison of cobras [is] under their lips—
14 Kterýchž ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.
whose mouth is full of cursing and bitterness.
15 Nohy jejich rychlé k vylévání krve.
Their feet [are] swift to shed blood.
16 Setření a bída na cestách jejich.
Ruin and misery [are] in their ways.
17 A cesty pokoje nepoznali.
And a way of peace they did not know.
18 Není bázně Boží před očima jejich.
There is no fear of God before their eyes.”
19 Víme pak, že cožkoli zákon mluví, těm, kteříž jsou pod zákonem mluví, aby všeliká ústa zacpána byla, a aby vinen byl všecken svět Bohu.
And we have known that as many things as the Law says, to those in the Law it speaks, that every mouth may be stopped, and all the world may come under judgment to God;
20 Protož z skutků zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před oblíčejem jeho; nebo skrze zákon poznání hřícha.
for this reason by works of law will no flesh be declared righteous before Him, for through law is a knowledge of sin.
21 Ale nyní bez zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená zákonem i proroky,
And now apart from law the righteousness of God has been revealed, testified to by the Law and the Prophets,
22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.
and the righteousness of God [is] through the faith of Jesus Christ to all, and on all those believing—for there is no difference,
23 Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.
for all have sinned and fall short of the glory of God—
24 Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,
being declared righteous freely by His grace through the redemption that [is] in Christ Jesus,
25 Jehož Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázaní spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,
whom God set forth [as] a propitiatory covering, through faith in His blood, for the showing forth of His righteousness, because of the passing over of the former sins in the forbearance of God—
26 V shovívání Božím, k dokázaní spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl, a ospravedlňujícím toho, kterýž jest z víry Ježíšovy.
for the showing forth of His righteousness in the present time, for His being righteous, and declaring him righteous who [is] of the faith of Jesus.
27 Kdež jest tedy ta chlouba? Vyprázděna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.
Where then [is] the boasting? It was excluded; by what law? Of works? No, but by a law of faith:
28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků zákona.
therefore we reckon a man to be declared righteous by faith, apart from works of law.
29 Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Jistě i pohanů,
[Is He] only the God of Jews, and not also of nations?
30 Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.
Yes, also of nations; since [there is] one God who will declare righteous circumcision by faith, and uncircumcision through faith.
31 Což tedy zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž zákon tvrdíme.
Do we then make law useless through faith? Let it not be! Indeed, we establish law.
