Římanům 13
1 Každá duše vrchnostem poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, od Boha zřízené jsou.
Let every soul be subject to the higher powers. For there is no power but from God: the powers that are, are ordained by God.
2 A protož kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, odsouzení sobě dobudou.
Whoever therefore resisteth the power, resisteth the ordinance of God: and they that resist shall receive to themselves condemnation.
3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Chceš-li se pak nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
For rulers are not a terror to good works, but to the evil. Wilt thou then not be afraid of the power? do that which is good, and thou shalt have praise from the same:
4 Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zůřivý nad tím, kdož zle činí.
For he is the minister of God to thee for good. But if thou doest that which is evil, be afraid; for he beareth not the sword in vain: for he is the minister of God, an avenger to execute wrath upon him that doeth evil.
5 A protož náležíť poddánu býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
Therefore ye must needs be subject, not only for wrath, but also for conscience sake.
6 Nebo proto i daň dáváte, že služebníci Boží jsou, pilnou práci o to samo vedouce.
For for this cause ye pay tribute also: for they are God’s ministers, attending continually upon this very thing.
7 Každému tedy, což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
Render therefore to all their dues: tribute to whom tribute is due; custom to whom custom; fear to whom fear; honour to whom honour.
8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, zákon naplnil,
Owe no man any thing, but to love one another: for he that loveth another hath fulfilled the law.
9 Poněvadž to přikázaní: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jestli které jiné přikázaní, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
For this, Thou shalt not commit adultery, Thou shalt not kill, Thou shalt not steal, Thou shalt not bear false witness, Thou shalt not covet; and if there is any other commandment, it is briefly comprehended in this saying, namely, Thou shalt love thy neighbour as thyself.
10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost zákona jest láska.
Love worketh no ill to one’s neighbour: therefore love is the fulfilling of the law.
11 A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.
And this, knowing the time, that now it is high time to awake out of sleep: for now is our salvation nearer than when we believed.
12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
The night is far spent, the day is at hand: let us therefore cast off the works of darkness, and let us put on the armour of light.
13 Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti.
Let us walk honestly, as in the day; not in revellings and drunkenness, not in immorality and wantonness, not in strife and envying.
14 Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo podlé žádosti jeho.
But put ye on the Lord Jesus Christ, and make not provision for the lusts of flesh.
