Římanům 13
1 Každá duše vrchnostem poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, od Boha zřízené jsou.
Let every one submit to the authorities that are over him; for there is no authority which is not from God: and the authorities which exist have been ordained by God.
2 A protož kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, odsouzení sobě dobudou.
He therefore that setteth himself against the authority resisteth what God hath ordained; and they a who resist will bring upon themselves judgment.
3 Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Chceš-li se pak nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
For rulers are not a terror to good works, but to the evil. Wouldst thou then not be afraid of the government? Do that which is good, and thou wilt have praise from it;
4 Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zůřivý nad tím, kdož zle činí.
for the ruler is God's servant to thee for good. But if thou doest evil, be afraid; for he beareth not the sword in vain; for he is God's servant, an avenger to inflict wrath upon him that doeth evil.
5 A protož náležíť poddánu býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
It is necessary therefore to submit, not only because of the wrath, but also for your conscience' sake.
6 Nebo proto i daň dáváte, že služebníci Boží jsou, pilnou práci o to samo vedouce.
For the same reason pay tribute also; for they are ministers of God, attending continually to this very business.
7 Každému tedy, což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
Render to all what is due to them; tribute, to whom tribute is due; custom, to whom custom; fear, to whom fear; honor, to whom honor.
8 Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, zákon naplnil,
Owe no one anything but brotherly love; for he that loveth others hath fulfilled the Law.
9 Poněvadž to přikázaní: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jestli které jiné přikázaní, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
For these, “Thou shalt not commit adultery, Thou shalt not kill, Thou shalt not steal, Thou shalt not covet,” and every other commandment, are summed up in this precept, “Thou shalt love thy neighbor as thyself.”
10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost zákona jest láska.
Love worketh no ill to one's neighbor; therefore love is the fulfilling of the Law.
11 A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.
And this, since we know the time, that it is already high time for us to awake out of sleep; for now is our salvation nearer than when we became believers.
12 Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
The night is far spent, the day is at hand; let us then throw off the works of darkness, and put on the armor of light.
13 Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti.
Let us walk becomingly, as in the day; not in reveling and drunkenness, not in lewdness and wantonness, not in strife and envy;
14 Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo podlé žádosti jeho.
but clothe yourselves with the Lord Jesus Christ, and think not about satisfying the lusts of the flesh.
