Římanům 12
1 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu svou.
Ich ermahne euch nun, Brüder, durch die Barmherzigkeit Gottes, daß ihr eure Leiber hingebet, als ein lebendiges, heiliges, Gott wohlgefälliges Opfer zu eurem geistigen Gottesdienst.
2 A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli své, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá. (aiōn g165)
Und stellet euch nicht dieser Welt gleich, sondern bildet euch um durch die Erneuerung eures Sinnes, auf daß ihr prüfen möget, welches da sei der gute, der wohlgefällige und der vollkommene Gotteswille. (aiōn g165)
3 Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi, ) každému, kdož jest mezi vámi, aby nesmyslil více, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž komu Bůh udělil míru víry.
Denn ich sage vermöge der mir verliehenen Gnade einem jeglichen unter euch, daß er nicht weiter von sich halte, denn sich es gebührt zu halten, sondern daß er sich bescheiden soll, je nach dem Maß des Glaubens, das ihm Gott zugeteilt hat.
4 Nebo jakož v jednom těle mnohé oudy máme, ale nemají všickni oudové jednostejného díla,
Denn gleich wie wir an dem einen Körper viele Glieder, alle Glieder aber nicht die gleiche Verrichtung haben;
5 Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých oudové.
Also sind wir viele ein Leib in Christus, aber jeder einzelne ist des anderen Glied,
6 Ale majíce obdarování rozdílná podlé milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, to ať se koná podlé pravidla víry;
Indem wir je nach der uns verliehenen Gnade verschiedene Gaben haben.
7 Buďto úřad, v přisluhování; buďto ten, kdož učí, v vyučování.
Hat jemand die Gabe der Weissagung, so geschehe sie nach dem Maß seines Glaubens. Hat jemand ein Amt, so warte er des Amtes. Hat er zu lehren, so warte er der Lehre.
8 Též kdo napomíná, v napomínání; ten, kdo rozdává, v upřímnosti; kdož předložen jest, v pilnosti; kdo milosrdenství činí, čiň to s ochotností.
Oder ermahnt einer, so ermahne er treulich. Hat einer von dem Seinen milde Gaben zu geben, so gebe er in Einfalt. Hat er vorzustehen, so tue er es mit Eifer. Hat er für Leidende zu sorgen, so tue er es mit Freundlichkeit.
9 Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.
Eure Liebe sei ungeheuchelt, verabscheut das Böse, hanget dem Guten an.
10 Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, poctivostí se vespolek předcházejte,
Eure Bruderliebe untereinander sei herzlich. Gehe einer dem anderen voran in der Achtung gegen ihn.
11 V pracech neleniví, duchem vroucí, Pánu sloužíce,
Lasset nicht nach an Eifer. Seid brünstig im Geist. Schicket euch in die Zeit!
12 Nadějí se veselíce, v ssouženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,
Seid fröhlich in Hoffnung, geduldig in Trübsal, haltet an am Gebet.
13 V potřebách s svatými se zdělujíce, přívětivosti k hostem následujíce.
Nehmt euch der Notdurft der Heiligen an, fleißiget euch der Gastfreundschaft.
14 Dobrořečte protivníkům svým, dobrořečte a nezlořečte.
Segnet, die euch verfolgen! Segnet, und verwünschet nicht!
15 Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.
Seid fröhlich mit den Fröhlichen, und weinet mit den Weinenden.
16 Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.
Seid einträchtig untereinander. Trachtet nicht nach Hohem, sondern haltet euch zu den Niedrigen. Bildet euch nicht zu viel ein auf euch selbst.
17 Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,
Vergeltet niemand Böses mit Bösem. Befleißigt euch des Guten vor aller Welt.
18 Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,
Womöglich haltet, so viel an euch ist, mit allen Menschen Frieden.
19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.
Rächt euch nicht selbst, Geliebte, sondern gebt Raum dem Zorne; denn es steht geschrieben: Mein ist die Rache; Ich will vergelten, spricht der Herr.
20 A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.
So nun deinen Feind hungert, so speise ihn, dürstet ihn, so tränke ihn; denn wenn du das tust, wirst du feurige Kohlen auf sein Haupt sammeln.
21 Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.
Laß dich nicht das Böse überwinden, sondern überwinde das Böse mit Gutem.
