Římanům 11
1 Protož pravím: Zdaliž Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
Aga ma küsin siis: „Kas Jumal on oma rahva hüljanud?“Muidugi mitte! Mina ise olen iisraellane, Benjamini suguharust.
2 Nezavrhlť Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co písmo praví o Eliášovi, kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému, řka:
Jumal ei ole oma valitud rahvast hüljanud. Kas te ei mäleta, mida Pühakiri ütleb Eelija kohta? Kuidas ta kurtis Jumalale Iisraeli pärast ja ütles:
3 Pane, proroky tvé zmordovali, a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají?
„Issand, nad on tapnud su prohvetid ja hävitanud su altarid. Mina olen ainus, kes on järele jäänud, ja nad püüavad ka mind tappa!“
4 Ale co jemu dí odpověď Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
Kuidas Jumal talle vastas? „Mul on veel alles seitse tuhat, kes ei ole Baali kummardanud.“
5 Takť i nyní ostatkové podlé vyvolení milosti zůstali,
Tänapäeval on olukord täpselt sama: ikka veel on alles mõned ustavad inimesed, kes on Jumala armust valitud.
6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
Ja kuna see on armust, siis ilmselgelt ei põhine see inimeste tegudel, muidu arm ei oleks arm!
7 Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
Mida me siis järeldame? Et Iisraeli rahvas ei saavutanud seda, mille poole nad püüdlesid, vaid ainult valitud saavutasid, kuna ülejäänute süda muutus kõvaks.
8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
Nagu Pühakiri ütleb: „Jumal nüristas nende mõistuse, nii et nende silmad ei näinud ja kõrvad ei kuulnud kuni sellesama päevani.“
9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osídlem a pastmi a pohoršením i odplacením.
Taavet lisab: „Saagu nende peod neile lõksuks, võrguks, mis nad kinni püüab, kiusatuseks, mis toob karistuse.
10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
Saagu nende silmad pimedaks, et nad ei näeks, ja olgu nad alati rõhutud meeleolu tõttu küüru vajunud.“
11 Pravím tedy: Tak-liž pak klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pádem spasení přišlo pohanům, aby je k závidění přivedl.
Kas ma siis ütlen, et nad komistasid ja kukkusid seetõttu täielikult läbi? Üldsegi mitte! Aga nende vigade tagajärjel tuli pääste teistele rahvastele ja „muutis nad kiivaks“.
12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa, a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
Kui nüüd isegi nende läbikukkumisest on maailmale kasu ja nende kahjust on tulu võõramaalastele, kui palju kasulikum oleks olnud, kui nad oleksid täitnud täielikult selle, missugused nad oleksid pidanud olema.
13 Vámť zajisté pravím pohanům, že jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování své oslavuji,
Lubage, ma kõnelen nüüd teile, võõramaalased. Niivõrd kui ma olen võõramaalaste misjonär, kiitlen ma oma tegevusest,
14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl tělo mé, a k spasení přivesti některé z nich.
et ma kuidagi saaksin muuta oma rahva kadedaks ja päästa mõned neist.
15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak zase jich přijetí, než život z mrtvých?
Kui seetõttu, et nemad hülgavad Jumala, saab maailm Jumalaga sõbraks, siis ärkaksid surnud ellu seetõttu, kui nad Jumala vastu võtaksid!
16 Poněvadž prvotiny svaté, takéť i těsto; a jestliť kořen svatý, i ratolesti.
Kui ohvrianniks antud leivataigna esimene osa on püha, siis on ka ülejäänu püha; kui puu juured on pühad, on pühad ka oksad.
17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich, a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
Kui nüüd mõni oks on ära murtud ja teie − metsik õlipuuvõsu − olete külge poogitud ja saate koos nendega kasulikku toidust õlipuu juurtest,
18 Nechlub se proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
siis ei tohi te teisi oksi põlata. Kui teil on kiusatus kiidelda, tuletage meelde, et teie ei hoia üleval juuri, vaid juured teid.
19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
Te võite väita: „Oksad murti ära, et mind saaks külge pookida.“
20 Dobře. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
Olgu pealegi, aga nad murti ära, sest nad ei uskunud Jumalasse, ja teie püsite, sest usute Jumalasse. Ärge olge endast heal arvamusel, vaid olge aupaklikud,
21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
sest kui Jumal ei säästnud algseid oksi, ei säästa ta teidki.
22 A protož viz dobrotivost i zůřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zůřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
Te peaksite tunnustama Jumala headust ja karmust − ta oli karm langenutega, kuid Jumal on hea teiega, kuni usute tema headusesse −, muidu eemaldatakse ka teid.
23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
Kui nad enam ei keeldu Jumalasse uskumast, võivad ka nemad külge poogitud saada, sest Jumal suudab nad taas puu külge pookida.
24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy, a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více ti, kteříž podlé přirození jsou, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
Kui teid oli võimalik metsõlipuu küljest ära lõigata ja siis kultuurõlipuu külge pookida, kui palju kergem oleks neid tagasi pookida puu külge, mis oli loomult nende enda puu.
25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost z částky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
Ma ei taha, et teie, mu vennad ja õed, jätaksite tähelepanuta selle varasemalt varjatud tõe, muidu võite upsakaks muutuda. Osa Iisraeli rahvast muutus kõvasüdameliseks, kuni võõramaalaste sissetulemine on lõpetatud.
26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel, a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
Nii saab päästetud kogu Iisrael. Nagu Pühakiri ütleb: „Päästja tuleb Siionist ja tema pöörab Jaakobi ära vastuhakust Jumalale.
27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
Minu tõotus neile on, et ma võtan ära nende patud.“
28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podlé vyvolení jsou milí pro otce.
Kuigi nad on hea sõnumi vaenlased − ja seda teie kasuks −, on nad ikkagi valitud rahvas ja nende esiisade tõttu armastatud.
29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
Jumala ande ja tema kutsumist ei saa tagasi võtta.
30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
Kunagi olite Jumalale sõnakuulmatud, aga nüüd on Jumal osutanud teile teie sõnakuulmatuse tulemusena halastust.
31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni milosrdenství dosáhli.
Täpselt samamoodi, nagu nad on praegu sõnakuulmatud, nagu olite teie, ilmutatakse ka neile samasugust halastust, mis sai teie osaks.
Sest Jumal kohtles kõiki vangidena nende sõnakuulmatuse tõttu, et ta saaks kõigi peale halastada. (eleēsē g1653)
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho, a nevystižitelné cesty jeho.
Oh kui sügavad on Jumala küllus, tarkus ja teadmine! Kui hämmastavad on tema otsused, kui kujuteldamatud tema teguviisid!
34 Nebo kdo poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
Kes saab teada Jumala mõtteid? Kes saab talle nõu anda?
35 Nebo kdo prvé dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Kes on kunagi andnud Jumalale midagi, mida Jumalal on kohustus tagasi maksta?
