Římanům 11
1 Protož pravím: Zdaliž Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
I say then, Hath God cast away his people? By no means. For I also am an Israelite, of the seed of Abraham, of the tribe of Benjamin.
2 Nezavrhlť Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co písmo praví o Eliášovi, kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému, řka:
God hath not cast away his people which he foreknew. Know ye not what the scripture saith of Elijah? how he maketh intercession to God against Israel, saying,
3 Pane, proroky tvé zmordovali, a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají?
Lord, they have killed thy prophets, and torn down thy altars; and I am left alone, and they seek my life.
4 Ale co jemu dí odpověď Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
But what saith the answer of God to him? I have reserved to myself seven thousand men, who have not bowed the knee to Baal.
5 Takť i nyní ostatkové podlé vyvolení milosti zůstali,
Even so then at this present time also there is a remnant according to the election of grace.
6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
And if by grace, then is it no more of works: otherwise grace is no more grace. But if of works, then is it no more grace: otherwise work is no more work.
7 Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
What then? Israel hath not obtained that which he seeketh for; but the election hath obtained it, and the rest were blinded
8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
(According as it is written, God hath given them the spirit of slumber, eyes that they should not see, and ears that they should not hear; ) to this day.
9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osídlem a pastmi a pohoršením i odplacením.
And David saith, Let their table be made a snare, and a trap, and a stumblingblock, and a recompence to them:
10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
Let their eyes be darkened, that they may not see, and bow down their back always.
11 Pravím tedy: Tak-liž pak klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pádem spasení přišlo pohanům, aby je k závidění přivedl.
I say then, Have they stumbled that they should fall? By no means: but rather through their fall salvation is come to the Gentiles, to provoke them to jealousy.
12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa, a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
Now if the fall of them be the riches of the world, and the diminishing of them the riches of the Gentiles; how much more their fulness?
13 Vámť zajisté pravím pohanům, že jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování své oslavuji,
For I speak to you Gentiles, inasmuch as I am the apostle of the Gentiles, I magnify my office:
14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl tělo mé, a k spasení přivesti některé z nich.
If by any means I may provoke to jealousy them who are my flesh, and may save some of them.
15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak zase jich přijetí, než život z mrtvých?
For if the casting away of them be the reconciling of the world, what shall the receiving of them be, but life from the dead?
16 Poněvadž prvotiny svaté, takéť i těsto; a jestliť kořen svatý, i ratolesti.
For if the firstfruit is holy, the lump is also holy: and if the root is holy, so are the branches.
17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich, a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
And if some of the branches were broken off, and thou, being a wild olive tree, wast grafted in among them, and with them partakest of the root and fatness of the olive tree;
18 Nechlub se proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
Boast not against the branches. But if thou boastest, thou bearest not the root, but the root thee.
19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
Thou wilt say then, The branches were broken off, that I might be grafted in.
20 Dobře. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
Well; because of unbelief they were broken off, and thou standest by faith. Be not highminded, but fear:
21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
For if God spared not the natural branches, take heed lest he also spare not thee.
22 A protož viz dobrotivost i zůřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zůřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
Behold therefore the goodness and severity of God: on them who fell, severity; but toward thee, goodness, if thou shalt continue in his goodness: otherwise thou also shalt be cut off.
23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
And they also, if they abide not still in unbelief, shall be grafted in: for God is able to graft them in again.
24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy, a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více ti, kteříž podlé přirození jsou, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
For if thou wast cut out of the olive tree which is wild by nature, and wast grafted contrary to nature into a good olive tree: how much more shall these, which are the natural branches, be grafted into their own olive tree?
25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost z částky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
For I would not, brethren, that ye should be ignorant of this mystery, lest ye should be wise in your own conceits; that blindness in part hath happened to Israel, until the fulness of the Gentiles shall be come in.
26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel, a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
And so all Israel shall be saved: as it is written, There shall come out of Zion the Deliverer, and shall turn away ungodliness from Jacob:
27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
For this is my covenant to them, when I shall take away their sins.
28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podlé vyvolení jsou milí pro otce.
As concerning the gospel, they are enemies for your sakes: but as concerning the election, they are beloved for the fathers’ sakes.
29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
For the gifts and calling of God are without repentance.
30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
For as ye in times past have not believed God, yet have now obtained mercy through their unbelief:
31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni milosrdenství dosáhli.
Even so have these also now not believed, that through your mercy they also may obtain mercy.
For God hath concluded them all in unbelief, that he might have mercy upon all. (eleēsē g1653)
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho, a nevystižitelné cesty jeho.
O the depth of the riches both of the wisdom and knowledge of God! how unsearchable are his judgments, and his ways past finding out!
34 Nebo kdo poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
For who hath known the mind of the Lord? or who hath been his counsellor?
35 Nebo kdo prvé dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Or who hath first given to him, and it shall be recompensed to him again?
