< Římanům 11 >

1 Protož pravím: Zdaliž Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
Pathen loh a pilnam te a tueihno moenih ka ti. Te tlamte om mahpawh. Kai khaw, Israel hlang, Abraham kah tiingan lamkah Benjamin koca ni.
2 Nezavrhlť Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co písmo praví o Eliášovi, kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému, řka:
Pathen loh a ming oepsoep a pilnam te a tueihno moenih. Cacim loh a thui te Elijah te na ming moenih a? Pathen taengah Israel ham a huithui pah te?
3 Pane, proroky tvé zmordovali, a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají?
“Boeipa, nang kah tonghma rhoek te a ngawn uh, na hmueihtuk te a palet uh, kai bueng n'hlun uh dae ka hinglu te a mae uh,” a ti.
4 Ale co jemu dí odpověď Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
Tedae Pathen ol loh anih te, “Baal taengah khuklu aka cungkueng pawh hlang thawngrhih te kamah ham ka paih pueng,” a ti nah te ta.
5 Takť i nyní ostatkové podlé vyvolení milosti zůstali,
Te dongah tahae tue a khaw lungvatnah dongkah tueknah rhangneh hlangrhuel te om van.
6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
Tedae lungvatnah nen pawt tih khoboe nen koinih lungvatnah tah lungvatnah la om mahpawh.
7 Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
Te koinih balae tih a tlap te Israel loh a dang pawt he. Tedae a tuek loh a dang vaengah a tloe rhoek tah mangkhak uh.
8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
A daek bangla amih te Pathen loh mutu mueihla a paek. Tihnin khohnin due rhoe la mik te tueng pawt tih hna te khaw a khui pah moenih.
9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osídlem a pastmi a pohoršením i odplacením.
David long khaw, “Amih kah caboei te thaang neh pael la, thangkui ham neh amih kutthungnah hamla om saeh.
10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
Hmuh pawt ham a mik tah hmuep saeh lamtah amih kah cinghen pum te phueih khuun saeh.
11 Pravím tedy: Tak-liž pak klesli, aby padli? Nikoli, ale jejich pádem spasení přišlo pohanům, aby je k závidění přivedl.
Ka thui koinih, a paloe ham a tongtah uh moenih a? Te tlamte om pawt suidae amih kah tholhdalhnah lamloh namtom rhoek ham khangnah om vetih amih thatlai sak ham ni.
12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa, a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
Tedae amih kah tholhdalhnah te Diklai kah khuehtawn la, a hloonah tah namtom kah khuehtawn la om koinih a soepnah aisat te metlam muep a om eh.
13 Vámť zajisté pravím pohanům, že jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování své oslavuji,
Nangmih namtom te ka thui coeng. A cungkuem dongah kai tah namtom rhoek kah caeltueih la ka om tangloeng tih ka bibinah te ka thangpom.
14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl tělo mé, a k spasení přivesti některé z nich.
Kamah saa te bet ka thatlai sak koinih amih rhoek khuikah hlangvang khaw ka khang sue.
15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak zase jich přijetí, než život z mrtvých?
Amih kah hnawtnah te Diklai kah moeithennah la a om atah a doenah taoe te duek lamkah hingnah moenih a?
16 Poněvadž prvotiny svaté, takéť i těsto; a jestliť kořen svatý, i ratolesti.
Thaihcuek loh a cim coeng atah a hlom te khaw cim. A yung te a cim atah a hlaeng te khaw cim.
17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich, a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
Tedae a hlaeng te bet a saih tih oliverhol la aka om nang khaw te dongah n'cong atah a yung kah laimen te a bawn dongah olive la poeh.
18 Nechlub se proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
A hlaeng dongah koevoei boeh. Tedae na koevoei koinih nang loh a yung te na phuei pawt tih a yung long ni nang m'phueih.
19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
Te vaengah, “A hlaeng a saih uh daengah kai n'cong eh?, “na ti bitni.
20 Dobře. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
Thuem ngawn ta, hnalvalnah te saih uh cakhaw nang tah tangnah neh pai. Aka sang koek la ngai uh boel lamtah birhih.
21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
Pathen loh a hlaeng tang pataeng a hlun pawt atah nang te bet n'hlun mai mahpawh.
22 A protož viz dobrotivost i zůřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zůřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
Te dongah Pathen kah rhennah neh a tlungthang te poek lah. A tlungthang loh aka bung rhoek te a tlak thil. Tedae nangmih te Pathen kah rhennah loh a tlak thil om. Rhennah te na oei coeng atah nang khaw vik m'vung ve ne.
23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
Te rhoek khaw hnalvalnah te a oei thil uh pawt mak atah a cong bitni. Pathen tah amih koep cong ham yoeikoek la om mai.
24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy, a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více ti, kteříž podlé přirození jsou, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
Nang te olive rhol kah a coengnah dong lamloh n'saih tih a coengnah te olive tang dongla n'cong atah amih ngai aisat a coengnah bangla olive amah dongla a cong ni ta.
25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost z částky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
Manuca rhoek he olhuep soah na mangvawt uh ham ka ngaih moenih. Te daengah ni aka cueih loh amah la na om uh pawt eh. Cungvang ah thinthahnah loh namtom taengah a hah la a kun hlanah Israel taengah om coeng te.
26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel, a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
Te dongah Israel tah boeih a khang tangloeng ni. a daek vanbangla aka hlawt kung tah Zion lamkah ha pawk vetih Jakob lamkah hlangrhong te a palet ni.
27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
He tah amih kah tholh ka khoe vaengah amih ham aka om kai taengkah paipi ni.
28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podlé vyvolení jsou milí pro otce.
Olthangthen ah nangmih rhangneh rhal la om uh ngawn dae tueknah dongah a pa rhoek rhangneh thintlo rhoek ni.
29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
Pathen kah kutdoe neh khuenah tah khangmai coeng.
30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
Pathen taengah ol na aek noek bangla a althanah dongah n'rhen uh coeng.
31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni milosrdenství dosáhli.
Tahae kah rhoek long khaw a aek uh van. Nangmih n'rhennah nen ni amih khaw a rhen pawn eh.
32 Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval. (eleēsē g1653)
Althanah dongah Pathen loh boeih a uup pai daengah ni boeih a rhen pai eh. (eleēsē g1653)
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho, a nevystižitelné cesty jeho.
Aw Pathen kah a cueihnah neh a mingnah tah boktlap la coih tih dung mai mah oe. Metlam mai lae a laitloeknah te m'mangvawt tih a caehlong te m'phavawt sut.
34 Nebo kdo poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
Boeipa kah lungbuei aka ming te unim, amah kah baerhoep la aka om te unim?
35 Nebo kdo prvé dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Anih te koep sah hamla u lae Boeipa aka pae lamhma?
36 Nebo z něho, a skrze něho, a v něm jsou všecky věci, jemuž sláva na věky. Amen. (aiōn g165)
A cungkuem he amah lamkah tih amah lamloh amah ham a thoeng sak. Thangpomnah tah kumhal duela amah kah ni. Amen. (aiōn g165)

< Římanům 11 >