< Zjevení Janovo 6 >
1 I viděl jsem, když otevřel ten Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř zvířat, ano praví, jako hlasem hromovým: Poď, a viz.
Eu olhava, enquanto o Cordeiro abria o primeiro dos sete selos. Eu ouvi um dos quatro seres viventes gritar com a voz semelhante a um trovão: “Venha!”
2 I pohleděl jsem, a aj, kůň bílý, a ten, kterýž seděl na něm, měl lučiště. A dána jest jemu koruna, i vyjel, přemáhaje, a aby přemáhal.
Eu olhei e havia um cavalo branco. Quem o montava segurava um arco. Ele recebeu uma coroa e saiu cavalgando, pronto para vencer e ser vitorioso em suas batalhas.
3 A když otevřel pečet druhou, slyšel jsem druhé zvíře, řkoucí: Poď, a viz.
Quando ele abriu o segundo selo, ouvi o segundo ser vivente dizer: “Venha!”
4 I vyšel jiný kůň ryzí. A sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z země, aby se vespolek mordovali; a dán jemu meč veliký.
Outro cavalo apareceu, e este era vermelho. Seu cavaleiro recebeu uma grande espada e o poder de tirar a paz da terra, para que, assim, as pessoas matassem umas as outras.
5 A když otevřel pečet třetí, slyšel jsem třetí zvíře, řkoucí: Poď, a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, kterýž na něm seděl, měl váhu v ruce své.
Quando ele abriu o terceiro selo, ouvi o terceiro ser vivente dizer: “Venha!” Eu olhei e apareceu um cavalo preto. Quem o montava estava segurando uma balança em sua mão.
6 I slyšel jsem hlas z prostředku těch čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď.
Eu ouvi o que parecia ser uma voz que vinha do meio dos quatro seres viventes que dizia: “Um quilo de trigo custa um dia de salário, e três quilos de cevada custam o mesmo. Mas não estraguem o azeite nem o vinho.”
7 A když otevřel pečet čtvrtou, slyšel jsem hlas čtvrtého zvířete, řkoucí: Poď, a viz.
Quando ele abriu o quarto selo, ouvi o quarto ser vivente dizer: “Venha!”
8 I pohleděl jsem, a aj, kůň plavý, a toho, kterýž seděl na něm, jméno bylo smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad čtvrtým dílem země, aby mordovali mečem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými. (Hadēs )
Eu olhei e havia um cavalo amarelo. O cavaleiro se chamava Morte, e o Hades o seguia. Eles receberam poder sobre um quarto da terra para matar as pessoas por meio de guerras, fome, doenças e animais selvagens. (Hadēs )
9 A když otevřel pečet pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slovo Boží a pro svědectví, kteréž vydávali.
Quando ele abriu o quinto selo, vi debaixo do altar aqueles que tinham morrido por causa de sua dedicação ao evangelho de Deus e ao seu testemunho de fé.
10 I volali hlasem velikým, řkouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš, a nemstíš krve naší nad těmi, kteříž přebývají na zemi?
Eles gritavam com voz bem forte: “Quanto tempo, Senhor, que é santo e fiel, falta para que você julgue e traga justiça àqueles na terra que derramaram o nosso sangue?”
11 Tedy dáno jednomu každému z nich roucho bílé, a řečeno jim, aby odpočívali ještě za malý čas, až by se naplnil počet spoluslužebníků jejich a bratří jejich, kteříž zmordování býti mají, jako i oni.
Cada um deles recebeu um manto branco e lhes disseram para que aguardassem um pouco mais, até que estivesse completo o número de mártires, que eram os seus irmãos na fé, que seriam mortos como eles foram.
12 I pohleděl jsem, když otevřel pečet šestou, a aj, země třesení veliké stalo se, a slunce zčernalo, jako pytel žíněný, a měsíc všecken byl jako krev.
Quando ele abriu o sexto selo houve um grande terremoto. O sol ficou negro como se fosse encoberto por um tecido escuro e a lua ficou toda vermelha, como sangue.
13 A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.
As estrelas do céu caíram na terra, como figos verdes quando caem de uma figueira sacudida por uma tempestade.
14 A nebe se schovalo jako kniha zavřená, a všeliká hora i ostrovové z místa svého pohnuli se.
O céu desapareceu como um rolo de papel sendo enrolado novamente, e todas as montanhas e ilhas foram movidas do lugar onde se encontravam.
15 A králové země, i knížata, i bohatí, a úředníci, a mocní, i každý služebník, i všeliký svobodný, skryli se v jeskyních a v skálí hor.
Os reis da terra, os grandes líderes, os ricos, os poderosos e todas as pessoas, escravas ou livres, se esconderam em cavernas e entre as rochas nas montanhas.
16 A řekli horám i skálí: Padněte na nás, a skrejte nás před tváří toho, kterýž sedí na trůnu, a před hněvem toho Beránka.
Elas pediam para as montanhas e as rochas: “Caiam sobre nós! E escondam-nos da vista daquele que está sentado no trono e do julgamento que o Cordeiro fará.
17 Neboť jest přišel ten den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci ostáti?
Pois chegou o grande dia da ira deles; e quem poderá aguentá-la?”