Zjevení Janovo 6
1 I viděl jsem, když otevřel ten Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř zvířat, ano praví, jako hlasem hromovým: Poď, a viz.
Tuucaa mah paongh ih catui kangdaeng ca tangoengh maeto ka hnuk; to naah kahing sak ih hmuen palito thung ih maeto mah, khopazih tuen baktiah Angzo ah loe khenah, tiah thuih ih lok to ka thaih.
2 I pohleděl jsem, a aj, kůň bílý, a ten, kterýž seděl na něm, měl lučiště. A dána jest jemu koruna, i vyjel, přemáhaje, a aby přemáhal.
Ka khet naah, hrang kanglung maeto ka hnuk: to hrang nuiah angthueng Anih loe kalii maeto sin; anih hanah angraeng lumuek to paek o, anih loe misatuk pazawk moe, taa thai hanah a caeh.
3 A když otevřel pečet druhou, slyšel jsem druhé zvíře, řkoucí: Poď, a viz.
Anih mah catui kangdaeng hnetto haih to paongh naah, hnetto haih kahing sak ih hmuen mah, Angzo ah loe khenah, tiah thuih ih lok to ka thaih.
4 I vyšel jiný kůň ryzí. A sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z země, aby se vespolek mordovali; a dán jemu meč veliký.
To naah kalah hrang kathim maeto tacawt: to hrang angthueng kami khaeah, long ah kaom angdaehhaih to lak ving moe, long kaminawk maeto hoi maeto anghumsak hanah sakthaihaih akaa to paek: kalen pui sumsen doeh anih hanah paek.
5 A když otevřel pečet třetí, slyšel jsem třetí zvíře, řkoucí: Poď, a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, kterýž na něm seděl, měl váhu v ruce své.
Anih mah catui kangdaeng thumto haih to paongh naah, thumto haih kahing sak ih hmuen mah, Angzo ah loe khenah, tiah thuih ih lok to ka thaih. To pongah ka khet, to naah hrang kamnum to ka hnuk; to hrang nuiah angthueng kami loe banah hmuen tahhaih to sinh.
6 I slyšel jsem hlas z prostředku těch čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď.
Kahing sak ih hmuen palito ih a um hoiah, Cang boengloeng maeto loe phoisa sen maeto hoiah ating, barli cang boengloeng thumto loe phoisa sen maeto hoiah ating, toe Olive situi hoi misurtui loe amrosak hmah, tiah thuih ih lok to ka thaih.
7 A když otevřel pečet čtvrtou, slyšel jsem hlas čtvrtého zvířete, řkoucí: Poď, a viz.
Anih mah catui kangdaeng palito haih to paongh naah, palito haih kahing sak ih hmuen mah, Angzo ah loe khenah, tiah thuih ih lok to ka thaih.
8 I pohleděl jsem, a aj, kůň plavý, a toho, kterýž seděl na něm, jméno bylo smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad čtvrtým dílem země, aby mordovali mečem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými. (Hadēs g86)
To pongah ka khet, to naah kanglung bok hrang to ka hnuk: to hrang nuiah angthueng kami ih ahmin loe, Duekhaih, tiah oh, Hell loe anih hnukah bang. Long ahmuen palito thungah ahmuen maeto ukhaih to nihcae hanah paek, sumsen hoiah kaminawk humhaih, caaknaek tawn ai ah dueksakhaih, nathaih hoiah dueksakhaih, moi kasannawk han kaeksakhaih akaa to paek. (Hadēs g86)
9 A když otevřel pečet pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slovo Boží a pro svědectví, kteréž vydávali.
Anih mah catui kangdaeng pangato haih to paongh naah, bokhaih hmuenciim tlim ah kaom Sithaw lok taphong moe, angmacae tanghaih kawng a thuih o pongah hum ah kaom kaminawk ih pakhra to ka hnuk.
10 I volali hlasem velikým, řkouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš, a nemstíš krve naší nad těmi, kteříž přebývají na zemi?
Nihcae mah, Aw Angraeng, nang loe na ciimcai moe, loktang ah na oh, long ah kaicae hum kaminawk lu la ai ah atue nasetto maw na oh han vop? tiah tha hoi a hang o.
11 Tedy dáno jednomu každému z nich roucho bílé, a řečeno jim, aby odpočívali ještě za malý čas, až by se naplnil počet spoluslužebníků jejich a bratří jejich, kteříž zmordování býti mají, jako i oni.
Nihcae boih hanah kahni kanglung to a paek moe, nangcae baktih toengah hum han suek ih nangcae ih ampui tamnanawk hoi nawkamyanawk hum o ai karoek to, atue setta thung zing o raeh, tiah a naa.
12 I pohleděl jsem, když otevřel pečet šestou, a aj, země třesení veliké stalo se, a slunce zčernalo, jako pytel žíněný, a měsíc všecken byl jako krev.
Anih mah catui kangdaeng tarukto haih paongh naah, khenah, kalen parai talihnawhaih to oh; ni loe buri qui hoi sak ih kahni baktiah amnum moe, khrah doeh athii baktiah oh.
13 A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.
Van ih cakaehnawk loe takhi ham song naah atue pha ai ah kangmuen thaiduet thaih baktiah long ah krak o.
14 A nebe se schovalo jako kniha zavřená, a všeliká hora i ostrovové z místa svého pohnuli se.
Van loe caqam tangoengh baktiah anghaeh phaeng, maenawk hoi tui mah takui ih longnawk loe angmacae ohhaih ahmuen hoiah anghmaat o king.
15 A králové země, i knížata, i bohatí, a úředníci, a mocní, i každý služebník, i všeliký svobodný, skryli se v jeskyních a v skálí hor.
To naah long siangpahrangnawk, lensawk kaminawk, angraengnawk, misatuh angraengnawk, thacak kaminawk, tamnanawk hoi tamna ah kaom ai kaminawk loe lungpuk hoi mae ih thlung khaw thungah anghawk o;
16 A řekli horám i skálí: Padněte na nás, a skrejte nás před tváří toho, kterýž sedí na trůnu, a před hněvem toho Beránka.
mae hoi thlungnawk khaeah, Kaicae nuiah krah ah, angraeng tangkhang nuiah anghnu kami ih mikhmai hoi Tuucaa palungphuihaih thung hoiah kaicae hae hawk ving ah, tiah a naa o:
17 Neboť jest přišel ten den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci ostáti?
Anih palungphuihaih ni kalen loe phak boeh, mi mah maw khaang thai tih?
