Zjevení Janovo 19
1 Potom jsem slyšel veliký hlas velikého zástupu na nebi, řkoucího: Halelujah. Spasení, a sláva, a čest, i moc Pánu Bohu našemu.
Depois disso, ouvi o que parecia ser o barulho de uma multidão imensa no céu, gritando: “Aleluia! Salvação, glória e poder pertencem ao nosso Deus,
2 Neboť jsou praví a spravedliví soudové jeho, kterýž odsoudil nevěstku tu velikou, kteráž byla porušila zemi smilstvem svým, a pomstil krve služebníků svých z ruky její.
pois ele julga de forma verdadeira e justa. Ele condenou a famosa prostituta, que corrompia a terra com a sua imoralidade e, assim, Deus trouxe justiça para os assassinatos dos seus servos, que ela cometeu.”
E eles gritaram de novo: “Aleluia! A fumaça da destruição da grande cidade sobe aos céus para todo o sempre.” (aiōn g165)
4 I padlo, čtyřmecítma starců a čtvero zvířat, a klaněli se Bohu sedícímu na trůnu, řkouce: Amen, Halelujah.
Os vinte e quatro anciãos e os quatro seres viventes se prostraram e adoraram a Deus, que estava sentado no trono. E eles gritaram: “Amém! Aleluia!”
5 I vyšel z trůnu hlas, řkoucí: Chvalte Boha našeho všickni služebníci jeho, a kteříž se bojíte jeho, i malí i velicí.
Uma voz que veio do trono falou: “Louvem ao nosso Deus, todos os que o servem e o respeitam, desde o mais humilde até o mais importante.”
6 A slyšel jsem hlas jako zástupu velikého, a jako hlas vod mnohých, a jako zvuk hromů silných, řkoucích: Halelujah. Kralovalť Pán Bůh náš všemohoucí.
Então, ouvi o que parecia ser o barulho de uma imensa multidão, como o de uma grande cachoeira e como de um forte trovão, gritando: “Aleluia! Pois o Senhor, nosso Deus, o Todo-Poderoso, reina!
7 Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla svadba Beránkova, a manželka jeho připravila se.
Vamos comemorar, ficarmos felizes e lhe dar toda a glória, pois o dia do casamento do Cordeiro chegou, e a sua noiva já se preparou para recebê-Lo.”
8 A dáno jest jí, aby se oblékla v kment čistý a stkvoucí, a ten kment jsouť ospravedlňování svatých.
Ela ganhou linho fino, branco e brilhante para vestir. E o linho fino representa as boas ações dos que creem em Deus.
9 I řekl mi: Piš: Blahoslavení, kteříž jsou k večeři svatby Beránkovy povoláni. A řekl mi: Tato slova Boží jsou pravá.
O anjo me disse: “Escreva isto: Felizes são os que foram convidados para a festa de casamento do Cordeiro!” Então, ele disse para mim: “Essas são as verdadeiras palavras de Deus.”
10 I padl jsem k nohám jeho, abych se klaněl jemu. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Jsemť spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, kteříž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj. Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví.
Eu me ajoelhei aos pés do anjo para adorá-lo. Mas, ele me disse: “Não faça isso! Eu sou apenas um dos servos de Deus, exatamente como você é, e também como são aqueles que aceitam a verdade dita por Jesus. Adore a Deus! Pois a verdade que Jesus revelou é a mensagem que o Espírito entregou aos profetas.”
11 I viděl jsem nebe otevřené, a aj, kůň bílý, a ten, kterýž seděl na něm, sloul Věrný a Pravý, a spravedlivě soudí i bojuje.
E, depois, vi que o céu estava aberto. E havia um cavalo branco parado lá. O seu cavaleiro se chamava Fiel e Verdadeiro. Ele é justo tanto ao julgar quanto ao combater os seus inimigos.
12 Oči pak jeho byly jako plamen ohně, a na hlavě jeho korun množství, a měl jméno napsané, kteréhož žádný neví, než on sám.
Os seus olhos eram como chamas de fogo. Em sua cabeça havia muitas coroas. Havia um nome escrito nele, que ninguém sabe o que significa, a não ser ele mesmo.
13 A byl odín rouchem pokropeným krví, a sloveť jméno jeho Slovo Boží.
Ele vestia um manto encharcado com sangue, e o seu nome é o Verbo de Deus.
14 A rytířstvo nebeské jelo za ním na bílých koních, jsouce odíni kmentem bílým a čistým.
Os exércitos do céu o seguiam, cavalgando cavalos brancos e vestidos com linho fino, branco e brilhante.
15 A z úst jeho vycházel meč ostrý, aby jím bil národy. Nebo on bude je spravovati prutem železným; onť i pres vína hněvu a prchlivosti Boha všemohoucího tlačiti bude.
De sua boca saía uma espada afiada para atacar as nações. Ele irá governá-las com um bastão de ferro, é ele mesmo quem pisa as uvas no tanque do julgamento de Deus, o Todo-Poderoso.
16 A máť na rouchu a na bedrách svých napsané jméno: Král králů a Pán pánů.
Escrito em seu manto e em sua perna estava o nome: Rei dos reis e Senhor dos senhores.
17 I viděl jsem jednoho anděla, an stojí v slunci, a zkřikl hlasem velikým, řka všechněm ptákům, kteříž létali po prostřed nebes: Poďte, a shromažďte se k večeři velikého Boha,
Eu vi um anjo em pé sobre o sol, gritando com voz bem alta para todas as aves que voam no céu: “Venham e reúnam-se para o grande banquete de Deus!
18 Abyste jedli těla králů, a těla hejtmanů, a těla silných, a těla koňů, i těch, kteříž na nich sedí, a těla všech svobodných i služebníků, i malých i velikých.
Aqui, vocês poderão comer a carne dos mortos: reis, generais e homens poderosos, e também a carne de cavalos e de seus cavaleiros, de todas as pessoas, livres e escravas, importantes e humildes.”
19 I viděl jsem šelmu a krále země a vojska jejich, ani se sjeli, aby bojovali s tím, kterýž seděl na tom koni, a s rytířstvem jeho.
E vi o monstro e os reis da terra se reunirem para declarar guerra contra aquele que estava sentado no cavalo e contra o seu exército.
20 I jata jest ta šelma, a s ní falešný prorok ten, kterýž činíval divy před ní, jimiž svodil ty, kteříž přijali znamení šelmy, a kteříž se klaněli obrazu jejímu. I uvrženi jsou oba za živa do jezera ohnivého, hořícího sirou. (Limnē Pyr g3041 g4442)
O monstro foi capturado, juntamente com o falso profeta, que realizava milagres em sua presença. E era por meio desse profeta que ele enganava aqueles que tinham recebido o sinal do monstro e aqueles que adoravam a imagem do monstro. Tanto o monstro quanto o falso profeta foram jogados vivos no lago de fogo que queima com enxofre. (Limnē Pyr g3041 g4442)
21 A jiní zbiti jsou mečem toho, kterýž seděl na koni, vycházejícím z úst jeho. A všickni ptáci nasyceni jsou těly jejich.
Os outros todos foram mortos pela espada daquele que estava sentado no cavalo, aquela mesma espada que saía de sua boca. E todas as aves comeram a carne dos mortos até ficarem satisfeitas.
