< Zjevení Janovo 16 >

1 I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí těm sedmi andělům: Jděte, vylíte sedm koflíků hněvu Božího na zem.
Nikija luli lukulu lukitanga kupuma pangw'anso naeitakatifu hange ikalunga kuamalaeka nemupungate, longola uhunule mihe mabakuli mupungate nikuo lang'wi Tunda.
2 I šel první, a vylil koflík svůj na zem, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.
Umalaeka wang'wandyo aiwendile nukuhunula ibakuli lakwe mihe, enkomele nembee nekete uwai nuutaki akeza kuantu neakete ugomola wakikale, kuawa naeakuiye eadudu akwe.
3 Zatím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.
Umalaeka wakabiile wikahunula ibakuli lakwe mubahali, ikatula anga usakami nuamuntu nukule, hange kila ekeumbe nikipanga nikamubahali kekasha.
4 Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.
Umalaeka wakatatu wekahunula ibakuli lakwe mumongo numunjiilyo ya maze, yekatula sakami. Umalaeka wakatatu wekahunula ibakuli lakwe mumongo numunjiilyo ya maze, yekatula sakami.
5 I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, kterýž jsi, a kterýžs byl, a svatý, žes to usoudil.
Nekija umalaeka nuamaze wekalunga, “Uewe umuhueli - kang'we ukole hange aukole, mtakatifu kunsoko uletile ulamuli uwu.
6 Poněvadž krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; nebo jsou hodni.
Kunsoko aeahunue usakami nuahueli nianyakidagu, wikaapa ienso kung'wa usakami, kiko keanonee.”
7 I slyšel jsem jiného od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.
Nekija ekezindalo kikasusha, “Ee! Umukulu Itunda nutemile muintu yehi, ulamuli wako watai ninkulu.
8 Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu páliti lidi ohněm.
Umalaeka wakane wakahunula kupuma mibakuli lakwe mulyoa, hange lekapegwa uhumi nuakuasonsa iantu kumoto.
9 I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmi ranami, a však nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.
Ekapesigwa nuupyu nuakogopwa, hange ekalumela ulukani lang'wi Tunda, nukete ingulu kumapigo ehi. Ikahila kuungama nukumupa nuanso uukulu.
10 Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali jazyky své pro bolest.
Umalaeka wakatano wikahunula kupuma mibakuli lakwe mituntu lautemi nilakekale, nekiti kekakunekela utemi wakwe. Aeasiile emino kuwai nuutaki.
11 A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, a však nečinili pokání z skutků svých.
Ikamutukila Itunda nuakilunde kunsoko awai wao ninkomele yao, hange akele alongolekile kuhita kuungama kumahiku naeitumile.
12 Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.
Umalaeka nuamutandatu wikahunula kupuma mibakuli lakwe mumongo nuukulu, nuaflati, nimaze akahila kwee kunsoko kunsoko ahume kuzipelya inzila naatemi niapembilye kupuma kilya.
13 A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.
Nikaona nkolo itatu mbee naiyigee anga ntundu niakupuma kunzi umulomo nuizoka ile, ikekale eke, numunyakidagu wauteele.
14 Nebo jsou duchové ďábelští, ješto činí divy, a chodí mezi krále zemské a všeho okršlku světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.
Inge nkolo yaheng'wi neyeika ilengasiilyo nimakula. Aeenda kuatemi amihe ehi ahume kuilingiila palung'wi kumbita kuluhiku nulukulu lang'wi Tunda nutemile imaintu ehi.
15 Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.
(” Goza! Nzile anga umuhembi! Bahu uyu nukole mumukesha, nuelangaela eang'wenda akwe nsoko waleke kenda kunzi wikipwe nukugoza emenyala akwe.”)
16 I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.
Ikaaleta palung'wi pang'wanso neitangwa ekeebrania amagedoni
17 Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, z trůnu, řkoucí: Stalo se.
Umalaeka nuamupungate wikahunula kupuma mibakuli lakwee umo migulya. Hange luli lukulu lekijeka kupuma patakatifu nukupuma pituntu lautemi iekeze lunga, “Yahila!”
18 I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, země třesení tak velikého.
Aeikole nzahi ya welu nulupito, mululumo, nkindo yalupeto, nitetemeko lakutumba - tetemeko ikulu lihe neezekili kupumilamunu mihe kupuma iantu naazie kupuma mihe, ite inge itetemeko ikulu kukila.
19 I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před oblíčejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého.
Kesale kekolo kekatemanuka mpande itatu, neisale niamahe yekagwa. Hange Itunda wikamukembusha ubabeli numukulu, wikakipa ikesale nikanso ekikombe nekizue imagai kupuma mikuo lakwe nitaki.
20 A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny.
Kila ung'wa ihe ikasengeelya imalugulu shanga akigela kwee.
21 A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta jejich rána.
Imbula nkulu amagwe, aekete ulito watalanta, kupuma kilunde ikasima muantu, ekamuzuma Itunda kumapigo ambula amagwe kunsoko ipigo ilo aeibe kukila.

< Zjevení Janovo 16 >