< Zjevení Janovo 14 >

1 Tedy pohleděl jsem, a aj, Beránek stál na hoře Sion, a s ním sto čtyřidceti a čtyři tisíce majících jméno Otce jeho napsané na čelích svých.
Basa de, au botiꞌ mata ngga, aiboiꞌ ma, au ita Lombo Anaꞌ naa nambari sia lete anaꞌ sa ata, naran lete Sion. Ana nambariiꞌ naꞌabꞌue no atahori rifon natun esa haa nulu haa. Sia basa se ree nara, nenesuraꞌ Lombo Anaꞌ a no Aman nara nara.
2 A slyšel jsem hlas s nebe, jako hlas vod mnohých, a jako hlas hromu velikého. A hlas slyšel jsem těch, kteříž hrají na harfy své.
Boe ma au rena haraꞌ sa mia lalai. Liin, monaeꞌ onaꞌ ree monaeꞌ ra poꞌa ma nakandendesi onaꞌ ndelas. Te haraꞌ naa meulaun, onaꞌ atahori hetar raꞌamiminaꞌ sasandu.
3 A zpívali jakožto píseň novou, před trůnem, a před těmi čtyřmi zvířaty, a před těmi starci, a žádný nemohl se naučiti té písni, jediné těch sto čtyřidceti a čtyři tisíce, kteříž jsou koupeni z země.
Boe ma au ita atahori rifon natun esa haa nulu haa naa ra rambariiꞌ mbali Lamatualain, no banda haa manaseliꞌ rereoꞌ Lamatualain kadera parendan, no malangga karua nulu haaꞌ ra. Atahori naa ra sodꞌa sosodꞌat feuꞌ sa. Akaꞌ mesaꞌ se rahine sosodꞌat naa, atahori feaꞌ ra hokoꞌ. Sira malole ro Lamatualain ena, huu Lamatuaꞌ soi-tefa se nendiꞌ Anan raan.
4 Totoť jsou ti, kteříž s ženami nejsou poškvrněni; nebo panicové jsou. Tiť jsou, kteříž následují Beránka, kamž by koli šel; tiť jsou koupeni z lidí, prvotiny Bohu a Beránkovi.
Masodꞌa nara meumareꞌ, onaꞌ monetenaꞌ nda feꞌe naꞌaminaꞌ nita no inaꞌ sa. Ara tungga Lombo Anaꞌ naa sudꞌiꞌ a bee reu, huu Lamatualain soi-tefa nala see nendiꞌ anan raan, fo ara dadꞌi Eni ena nara. Huu naa, ara onaꞌ mbule-uluꞌ fo atahori rendi mia osi fee neu Lamatualain no Lombo Anaꞌ a.
5 A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem Božím.
Ara o nda pepeko-lelekoꞌ ralaꞌ sa, huu rala nara meuꞌ.
6 I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, kteříž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu, (aiōnios g166)
Basa ma au ita Lamatualain aten esa fai mia sorga. Ana natambele narun seli sia lalai, fo olaꞌ Lamatualain Hara-lii Malolen mana nda namaetuꞌ sa. Ana natambele rereoꞌ nafadꞌe basa atahori sia raefafoꞌ, mia basa leo, dedꞌeat ma nusaꞌ ra. (aiōnios g166)
7 Řkoucího velikým hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod.
Ana nameli nahereꞌ nae, “Hei musi fee hadat neu Lamatualain! Hei musi soꞌu minanaru Nara manaselin! Huu fain losa ena, fo Lamatualain paresaꞌ basa atahori ra tatao nara. Koa-kio E! Soꞌu minaru Naran! Huu Ana mana tao raefafoꞌ no lalai. Ma Ana mana parenda de tasiꞌ no oe mataꞌ ra dadꞌi.”
8 A jiný anděl letěl za ním, řka: Padl, padl Babylon, to město veliké, nebo vínem hněvu smilství svého napájelo všecky národy.
Olaꞌ basa taꞌo naa, ma au ita ate sa mia sorga, mana nema tungga e. Ana nafadꞌe oi, “Nambalutu ena! Nambalutu ena! Kota Babel manaseliꞌ a, nambalutu ena! Kota deꞌulakaꞌ naa, ndefaꞌ losa rae a ena. Lele uluꞌ a kota naa, onaꞌ ina dalaꞌ, mana soa naꞌasusuuꞌ atahori mia basa nusaꞌ sia raefafoꞌ rinu mafu ma tungga eni hohonggen. Te ia naa kota naa medꞌa Lamatualain nasan ena!”
9 A třetí anděl letěl za nimi, pravě velikým hlasem: Bude-li se kdo klaněti šelmě a obrazu jejímu, a vezme-li znamení její na čelo své aneb na ruku svou,
Basa ma, au o ita ate esa fai mia sorga, mana nema tungga ate nomer karuan. Ana nameli nahereꞌ oi, “Besa-bꞌesa, o! Basa atahori mana songgo bꞌanda deꞌulakaꞌ naa no paton na, do simbo dedꞌedꞌeꞌ naa sia ree nara, do lima nara, dei fo ara o ramedꞌa Lamatualain nasan boe!
10 I tenť bude píti víno hněvu Božího, víno, kteréž jest vlito do kalichu hněvu jeho; a trápen bude ohněm a sirou před oblíčejem svatých andělů a před oblíčejem Beránka.
Dei fo Lamatualain mbori nasan neu se, onaꞌ Ana fee se rinu anggor oe langgaꞌ manameruꞌ. Dei fo Ana mbia hendi se risiꞌ ai baleran mana mbila rorooꞌ nda manabasaꞌ a sa. Ate nara mia sorga ra, ro Lombo Anaꞌ o rita dalaꞌ naa boe.
11 A dým muk jejich vstoupíť na věky věků, a nebudouť míti odpočinutí dnem i nocí ti, kteříž se klanějí šelmě a obrazu jejímu, a jestliže kdo přijme znamení jména jejího. (aiōn g165)
Eꞌekun, basa atahori mana songgo banda no paton na, ma simbo dedꞌedꞌen, dei fo ara hambu doidꞌosoꞌ taꞌo naa nda mana basaꞌ sa. Masuꞌ mia sira mamana doidꞌoson namasu dea nema hatuꞌ-rerelon nda naloeꞌ sa. (aiōn g165)
12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.
Dadꞌi basa naa ra masud na oi, Lamatualain atahori nara musi rena malolole parendan, ramahere rakandoo neu Yesus, ma afiꞌ raꞌadedꞌeaꞌ. Basa ma au rena haraꞌ sa mia lalai nafadꞌe au nae, “Yohanis! Musi suraꞌ taꞌo ia: ia naa, mete ma atahori ramahere neu Lamatuaꞌ Yesus losa ara mate, na, ara onton seli.” Basa ma Lamatualain Dula-dale Meumaren nataa oi, “Tebꞌe! Dei fo ara onton tebꞌe! Huu ara doidꞌoso mia raefafoꞌ ena, te raꞌatataaꞌ tungga rakandoo Lamatualain. De dei fo Ana bala-bꞌae bebengge nara, ma nda rasodꞌa doidꞌoso sia sorga sa.”
13 I slyšel jsem hlas s nebe, řkoucí ke mně: Piš: Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví, kteříž v Pánu umírají. Duch zajisté dí jim, aby odpočinuli od prací svých, skutkové pak jejich jdou za nimi.
14 I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou, a v ruce své srp ostrý.
Basa ma, au botiꞌ mata ngga. Aiboiꞌ ma, ita lelee muti marondaꞌ sa no atahori sa endoꞌ sia leleeꞌ naa ata. Atahori naa, onaꞌ Atahori Matetuꞌ. Ana pake solo nesenggit mia lilo, ma toꞌu dombe sabꞌit tandeꞌ sa.
15 A jiný anděl vyšel z chrámu, volaje hlasem velikým na toho, kterýž seděl na oblaku: Pusť srp svůj, a žni; neboť přišla tobě hodina žně, nebo již dozrala žeň země.
Basa de, au ita ate feaꞌ esa fai mia sorga, dea nema mia Lamatualain Ume Hule-oꞌen. Ana randu nahereꞌ mbali atahori sia leleꞌ a oi, “Pake dombe sabit a fo etu-oru leo! Te fai etu-oru raefafoꞌ buna-bꞌoa nara, losa ena.”
16 I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
Boe ma Atahori mana endoꞌ sia leleeꞌ a, lombe dombe sabꞌit na, de etu-oru, nadꞌuru raefafoꞌ buna-bꞌoa nara.
17 A jiný anděl vyšel z chrámu toho, kterýž jest na nebi, maje i on srp ostrý.
Boe ma ate esa fai dea nema mia Ume Hule-oꞌe sia sorga. Ana o toꞌu dombe sabꞌit tandeꞌ sa, fo nae etu boaꞌ.
18 Opět vyšel jiný anděl z oltáře, kterýž měl moc nad ohněm, a volal křikem velikým na toho, kterýž měl srp ostrý, řka: Pusť srp svůj ostrý, a zbeř hrozny vinice zemské; neboť jsou uzrali hroznové její.
Basa de ate esa fai dea nema mia mamana lalangge hau maꞌameniꞌ raan sia Ume Hule-oꞌe sia sorga. Ate ia ue tataon, naeni nanea ai sia mamana lalangge hau maꞌameniꞌ a raan. Ana nameli mbali ate mana toꞌu dombe sabꞌit a nae, “Pake dombe ma fo muu etu boaꞌ sia raefafoꞌ leo! Huu hau anggor boa sia naa akaꞌ latuꞌ ra ena.”
19 I spustil anděl srp svůj na zem, a sebral vinici země, a vmetal do jezera velikého hněvu Božího.
Boe ma, ate a lombe dombe sabꞌit na raefafoꞌ nema, de seru nala anggor ngingginuꞌ nara. De ana mboꞌa anggor boaꞌ naa ra risiꞌ bak eꞌeeꞌ rala neu. De ara heheta se rae haꞌi oen. Heheta anggor boaꞌ sia bak eꞌeeꞌ a, naeni Lamatualain nasaborin.
20 I tlačeno jest jezero před městem, a vyšla krev z jezera až do udidl koňům za tisíc a za šest set honů.
Bak eꞌeeꞌ naa sia kota deaꞌ. Lele ara heheta anggor boaꞌ naa ra, ma raaꞌ nandali naen seli. Raaꞌ nandali onaꞌ loe sa, nanarun kilo natun telu, ma roroman meter esa seseriꞌ.

< Zjevení Janovo 14 >