Zjevení Janovo 14
1 Tedy pohleděl jsem, a aj, Beránek stál na hoře Sion, a s ním sto čtyřidceti a čtyři tisíce majících jméno Otce jeho napsané na čelích svých.
Puis je regardai, et voici, l'agneau était sur la montagne de Sion, et avec lui cent quarante-quatre mille personnes, qui avaient son nom et le nom de son Père, écrits sur leurs fronts.
2 A slyšel jsem hlas s nebe, jako hlas vod mnohých, a jako hlas hromu velikého. A hlas slyšel jsem těch, kteříž hrají na harfy své.
Et j'entendis une voix qui venait du ciel, forte comme le bruit des grosses eaux et comme celui d'un puissant tonnerre, et harmonieuse comme le son des harpes jouées par des musiciens.
3 A zpívali jakožto píseň novou, před trůnem, a před těmi čtyřmi zvířaty, a před těmi starci, a žádný nemohl se naučiti té písni, jediné těch sto čtyřidceti a čtyři tisíce, kteříž jsou koupeni z země.
On chantait un cantique nouveau devant le trône et devant les quatre animaux et les vieillards: nul ne pouvait apprendre ce cantique, que les cent quarante-quatre mille qui ont été achetés de la terre.
4 Totoť jsou ti, kteříž s ženami nejsou poškvrněni; nebo panicové jsou. Tiť jsou, kteříž následují Beránka, kamž by koli šel; tiť jsou koupeni z lidí, prvotiny Bohu a Beránkovi.
Ceux-ci ne se sont point souillés avec des femmes, car ils sont vierges ceux qui accompagnent l'agneau partout où il va; ils ont été achetés d'entre les hommes, comme des prémices consacrées à Dieu et à l'agneau;
5 A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem Božím.
et il ne s'est point trouvé de mensonge dans leur bouche, car ils sont irréprochables.
6 I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, kteříž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu, (aiōnios g166)
Après cela, je vis un autre ange qui volait dans le haut des airs, tenant un évangile éternel, pour l'annoncer à ceux qui sont sur la terre, à toute nation, à toute tribu, à toute langue et à tout peuple. (aiōnios g166)
7 Řkoucího velikým hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod.
Il disait d'une voix forte: «Craignez Dieu et lui donnez gloire, car l'heure de son jugement est venue; adorez celui qui a fait le ciel, la terre, la mer et les sources d'eau.»
8 A jiný anděl letěl za ním, řka: Padl, padl Babylon, to město veliké, nebo vínem hněvu smilství svého napájelo všecky národy.
Et un autre ange, un second, suivit, qui disait: «Elle est tombée, elle est tombée, Babylone la grande, celle qui a abreuvé toutes les nations du vin de la fureur de son libertinage.»
9 A třetí anděl letěl za nimi, pravě velikým hlasem: Bude-li se kdo klaněti šelmě a obrazu jejímu, a vezme-li znamení její na čelo své aneb na ruku svou,
Et un autre ange, un troisième, les suivit, qui disait d'une voix forte: «Si quelqu'un adore la bête et son image, et en prend la marque sur son front ou sur sa main,
10 I tenť bude píti víno hněvu Božího, víno, kteréž jest vlito do kalichu hněvu jeho; a trápen bude ohněm a sirou před oblíčejem svatých andělů a před oblíčejem Beránka.
il boira, lui aussi, du vin de la fureur de Dieu, du vin pur versé dans la coupe de sa colère; et il sera tourmenté dans le feu et le soufre sous les yeux des saints anges et de l'agneau.
11 A dým muk jejich vstoupíť na věky věků, a nebudouť míti odpočinutí dnem i nocí ti, kteříž se klanějí šelmě a obrazu jejímu, a jestliže kdo přijme znamení jména jejího. (aiōn g165)
La fumée de son supplice s'élèvera aux siècles des siècles; et il n'y aura de repos, ni jour ni nuit, pour ceux qui adorent la bête et son image, ni pour quiconque aura pris la marque de son nom.» (aiōn g165)
12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.
C'est ici que doit se montrer la patience des saints qui gardent les commandements de Dieu et la foi en Jésus.
13 I slyšel jsem hlas s nebe, řkoucí ke mně: Piš: Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví, kteříž v Pánu umírají. Duch zajisté dí jim, aby odpočinuli od prací svých, skutkové pak jejich jdou za nimi.
Alors j'entendis une voix venant du ciel, qui disait: «Ecris: Heureux dès à présent ceux qui meurent dans le Seigneur!» — «Oui, » dit l'Esprit, «ils se reposent de leurs travaux, et leurs oeuvres les suivent.»
14 I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou, a v ruce své srp ostrý.
Puis je regardai, et voici, une nuée blanche parut, et sur la nuée était assis quelqu'un qui ressemblait à un fils d'homme; il avait sur la tête une couronne d'or, et dans sa main une faucille tranchante.
15 A jiný anděl vyšel z chrámu, volaje hlasem velikým na toho, kterýž seděl na oblaku: Pusť srp svůj, a žni; neboť přišla tobě hodina žně, nebo již dozrala žeň země.
Et un autre ange sortit du sanctuaire, en criant d'une voix forte à celui qui était assis sur la nuée: «Sers-toi de ta faucille et moissonne, car le moment de moissonner est venu, parce que la moisson de la terre est mûre.»
16 I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
Alors celui qui était assis sur la nuée passa sa faucille sur la terre, et la terre fut moissonnée.
17 A jiný anděl vyšel z chrámu toho, kterýž jest na nebi, maje i on srp ostrý.
Un autre ange sortit du sanctuaire qui est dans le ciel; il tenait, lui aussi, une serpette tranchante.
18 Opět vyšel jiný anděl z oltáře, kterýž měl moc nad ohněm, a volal křikem velikým na toho, kterýž měl srp ostrý, řka: Pusť srp svůj ostrý, a zbeř hrozny vinice zemské; neboť jsou uzrali hroznové její.
Et un autre ange, celui qui a pouvoir sur le feu, sortit de l'autel, et s'adressa d'une voix forte à celui qui tenait la serpette tranchante, disant: «Sers-toi de ta serpette tranchante, et coupe les grappes de la vigne de la terre, car les raisins en sont mûrs.»
19 I spustil anděl srp svůj na zem, a sebral vinici země, a vmetal do jezera velikého hněvu Božího.
Alors l'ange passa sa serpette sur la terre, et il vendangea la vigne de la terre; puis il en jeta les grappes dans la grande cuve de la fureur de Dieu:
20 I tlačeno jest jezero před městem, a vyšla krev z jezera až do udidl koňům za tisíc a za šest set honů.
on foula la cuve hors de la ville, et il en sortit du sang jusqu’à la hauteur des mors des chevaux sur un espace de mille six cents stades.
