Zjevení Janovo 10
1 I viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.
Je vis descendre du ciel un ange puissant, revêtu d'une nuée. Un arc-en-ciel était sur sa tête. Son visage était comme le soleil, et ses pieds comme des colonnes de feu.
2 A v ruce své měl knížku otevřenou. I postavil nohu svou pravou na moři, a levou na zemi.
Il tenait dans sa main un petit livre ouvert. Il posa son pied droit sur la mer, et son pied gauche sur la terre.
3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.
Il cria d'une voix forte, comme rugit un lion. Et quand il cria, les sept tonnerres firent entendre leur voix.
4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.
Lorsque les sept tonnerres eurent retenti, j'allais écrire; mais j'entendis du ciel une voix qui disait: « Scelle les choses que les sept tonnerres ont dites, et ne les écris pas. »
5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi.
L'ange que j'ai vu se tenir sur la mer et sur la terre leva sa main droite vers le ciel
6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)
et jura par celui qui vit aux siècles des siècles, qui a créé le ciel et ce qu'il contient, la terre et ce qu'elle contient, et la mer et ce qu'elle contient, qu'il n'y aura plus de retard, (aiōn g165)
7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.
mais qu'aux jours de la voix du septième ange, quand il sonnera de la trompette, alors le mystère de Dieu sera accompli, comme il l'a annoncé à ses serviteurs les prophètes.
8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou, a řekl: Jdi, a vezmi tu knížku otevřenou z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.
La voix que j'entendis du ciel, s'adressant de nouveau à moi, dit: « Va, prends le livre ouvert dans la main de l'ange qui se tient sur la mer et sur la terre. »
9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi tu knížku. I řekl mi: Vezmi, a požři ji, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budeť sladká jako med.
Je suis allé voir l'ange, lui demandant de me donner le petit livre. Il m'a dit: « Prends-la et mange-la. Elle rendra ton estomac amer, mais dans ta bouche elle sera douce comme du miel. »
10 I vzal jsem tu knížku z ruky anděla, a požřel jsem ji. I byla v ústech mých sladká jako med, ale když jsem ji požřel, hořko mi bylo v břiše mém.
Je pris le petit livre de la main de l'ange, et je le mangeai. Il était doux comme du miel dans ma bouche. Quand je l'eus mangé, mon estomac devint amer.
11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.
On me dit: « Il faut que tu prophétises de nouveau sur beaucoup de peuples, de nations, de langues et de rois. »
