Zjevení Janovo 10

1 I viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.

And I saw another mighty angel descending from heaven, clothed with a cloud; and a rainbow was about his head, and his face was as the sun, and his feet like pillars of fire.

2 A v ruce své měl knížku otevřenou. I postavil nohu svou pravou na moři, a levou na zemi.

And he had in his hand a little book, open; and he put his right foot upon the sea, and the left upon the earth.

3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.

And he cried out with a loud voice, as when a lion roars: and when he cried, the seven thunders uttered their voices.

4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.

And when the seven thunders had spoken, I was about to write: and I heard a voice from heaven, saying, Seal up what the seven thunders have spoken, and write it not.

5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi.

And the angel, whom I saw standing on the sea and on the earth, lifted up his hand toward heaven,

6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)

and swore by him that lives for ever and ever, who created the heaven, and those things which are in it; and the sea, and the things which are in it; and the earth, and the things which are in it; that there should be no longer delay. (aiōn g165)

7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.

But in the days of the voice of the seventh angel; when he shall begin to sound, then the secret of God, as he had revealed its glad tidings to his servants the prophets, should be fulfilled.

8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou, a řekl: Jdi, a vezmi tu knížku otevřenou z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.

And the voice which I heard from heaven spoke to me again, and said, Go, take the little book, which is open, out of the hand of the angel which stands upon the sea and upon the earth.

9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi tu knížku. I řekl mi: Vezmi, a požři ji, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budeť sladká jako med.

And I went to the angel, and said to him, Give me the little book. And he said to me, Take it, and eat it up; and it shall embitter your stomach, but in your mouth it shall be as sweet as honey.

10 I vzal jsem tu knížku z ruky anděla, a požřel jsem ji. I byla v ústech mých sladká jako med, ale když jsem ji požřel, hořko mi bylo v břiše mém.

And I took the little book out of the hand of the angel, and eat it up; and in my mouth it was sweet as honey, but when I had eaten it, my stomach was bitter.

11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.

And he said to me, You must again prophesy to many people, and nations, and tongues, and kings.