Zjevení Janovo 10

1 I viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.

Amalalu, na da gasa bagade a: igele dunu muagadodi manebe ba: i. E da mu mobi abula agoane sali amola ea dialuma da: iya sona: ni agoane ba: i. Ea odagi da eso agoane ba: su amola ea emo da laluga hamoi ganumu agoane ba: i.

2 A v ruce své měl knížku otevřenou. I postavil nohu svou pravou na moři, a levou na zemi.

Bioi meloa fonobahadi da ea lobo ganodini ba: i. E da ea emodafa wayabo bagade amoga osa: i amola ea emo fofadi osobo bagade amoga osa: i.

3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.

E da laione wa: me amo ea gesenebe defele, ha: giwane wele sia: i. E da wele sia: beba: le, gu gelebe fesuale gala nabi.

4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.

Na da gu gelebe fesuale gala nababeba: le, amo sia: i dedemusa: dawa: i galu. Be sia: muagadodi misini, amane sia: i, “Amo sia: gu gelebe fesuale sia: i liligi wamolegema! Mae dedema!”

5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi.

A: igele amo na da wayabo bagade amola osobo bagade, amo da: iya lelebe ba: i, e da ea lobo gaguia gadole muga moloi.

6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)

E da Gode, amo da Hebene amola osobo bagade amola amo ganodini liligi huluane hahamoi, amo Ea Dioba: le amane sia: i, “Gode da bu hame oualigimu! (aiōn g165)

7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.

Be a: igele fesuale da dalabede fulabolalu, Gode Ea wamolegei ilegesu amo E da musa: Ea hawa: hamosu balofede dunuma sia: i dagoi, E da hamone dagomu.”

8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou, a řekl: Jdi, a vezmi tu knížku otevřenou z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.

Sia: amo na da muagadodi nabi, bu nama amane sia: i, “Masa! Amo doasi meloa bioi, a:igele e da hano wayabo bagade amola osobo bagadega lela, amo ea lobo ganodini gagui gala, amo lama!”

9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi tu knížku. I řekl mi: Vezmi, a požři ji, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budeť sladká jako med.

Amalalu, na da a: igele dunuma doaga: le, bioi meloa fonobahadi lama: ne edegei. E nama amane sia: i, “Defea! Lale moma! Dia hagomo ganodini e da gamogai agoane hamomu. Be dia lafidili e da hani agoane hedai ba: mu.”

10 I vzal jsem tu knížku z ruky anděla, a požřel jsem ji. I byla v ústech mých sladká jako med, ale když jsem ji požřel, hořko mi bylo v břiše mém.

Amalalu, na meloa bioi fonobahadi ea loboga lale, mai dagoi. Na lafi ganodini amo da hani agoane hedai ba: i. Be da: gibiba: le, ea hou da afadenene, na hagomo ganodini bu gamogai agoane hamoi.

11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.

Amalalu, e nama amane sia: i, “Di da bu Gode Ea sia: ne iasu liligi amo dunu fifi asi gala, fi hisu, sia: hisu amola ouligisu hisu, ilima olelema!”