Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Ходите, запевајмо Господу, покликнимо Богу, граду спасења свог!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Изађимо пред лице Његово с хвалом, у песмама покликнимо Му!

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Јер је Господ велик Бог и велик Цар над свим боговима.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

У Његовој су руци дубине земаљске, и висине горске Његове су.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Његово је море и Он га је створио, и сухоту руке су Његове начиниле.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Ходите, поклонимо се, припаднимо, клекнимо пред Господом, Творцем својим.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Јер је Он Бог наш, и ми народ паше Његове и овце руке Његове. Сад кад бисте послушали глас Његов:

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

"Немојте да вам одрвени срце ваше као у Мериви, као у дан кушања у пустињи,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

Где ме кушаше оци ваши, испиташе и видеше дело моје.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Четрдесет година срдих се на род онај, и рекох: Ови људи тумарају срцем, и не знају путеве моје;

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

И зато се заклех у гневу свом да неће ући у мир мој."