Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Venez, chantons avec allégresse à Yahweh! Poussons des cris de joie vers le Rocher de notre salut!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Allons au-devant de lui avec des louanges, faisons retentir des hymnes en son honneur.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Car c’est un grand Dieu que Yahweh, un grand roi au-dessus de tous les dieux.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

Il tient dans sa main les fondements de la terre, et les sommets des montagnes sont à lui.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

A lui la mer, car c’est lui qui l’a faite; la terre aussi: ses mains l’ont formée.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Venez, prosternons-nous et adorons, fléchissons le genou devant Yahweh, notre Créateur.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Car il est notre Dieu, et nous, nous sommes le peuple de son pâturage, le troupeau que sa main conduit. Oh! si vous pouviez écouter aujourd’hui sa voix!

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

N’endurcissez pas votre cœur comme à Mériba, comme à la journée de Massa, dans le désert,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

où vos pères m’ont tenté, m’ont éprouvé, quoiqu’ils eussent vu mes œuvres.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Pendant quarante ans j’eus cette race en dégoût, et je dis: C’est un peuple au cœur égaré; et ils n’ont pas connu mes voies.

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Aussi je jurai dans ma colère: ils n’entreront pas dans mon repos.