Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Kungs, Dievs, Tu atriebējs, ak Tu stiprais Dievs, Tu atriebējs, parādies!
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Celies, Tu pasaules soģi, atmaksā tiem lepniem pēc viņu nopelna.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Cik ilgi tiem bezdievīgiem, Kungs, cik ilgi tiem bezdievīgiem būs priecāties?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Pārplūstot tie runā pārgalvīgi, un visi ļaundarītāji greznojās.
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Ak, Kungs, tie samin Tavus ļaudis un nospiež Tavu īpašumu,
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Atraitnes un svešiniekus tie nokauj un nomaitā bāriņus,
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
Un saka: Tas Kungs to neredz, un Jēkaba Dievs to nemana.
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Ņemiet vērā, jūs bezprātīgie starp tiem ļaudīm, un jūs ģeķi, kad jūs paliksiet gudri?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Kas ausi ir dēstījis, vai tas nedzirdēs? Kas aci darījis, vai tas neredzēs?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Kas tautas pārmāca, vai tas nesodīs? Tas, kas cilvēkiem māca atzīšanu,
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Tas Kungs zin cilvēku domas, ka tās ir nelietīgas.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Svētīgs tas vīrs, ko Tu, Kungs, pārmāci, un kam Tu māci Savu bauslību,
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
To mierināt bēdu dienās, tiekams bezdievīgam bedri raks.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Jo Tas Kungs neatstums Savus ļaudis un nepametīs Savu mantas tiesu.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Jo pie taisnības jāgriežas tiesai, un tam piekritīs visi sirdsskaidrie.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Kas mani aizstāv pret netaisniem? Un kas man stāv klāt pret ļaundarītājiem?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Ja Tas Kungs nebūtu mans palīgs, tad gan mana dvēsele drīz gulētu klusumā.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Kad es jau sacītu: kāja man slīd, tad Tava žēlastība, ak Kungs, mani tur.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Kad man daudz sirdēstu, tad Tava iepriecināšana ielīksmo manu dvēseli.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Vai Tu biedrs būtu tam posta krēslam, kas blēdību izperē taisnības vietā? -
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Tie sapulcējās pret taisnā dvēseli un pazudina nenoziedzīgas asinis.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Bet Tas Kungs ir mans patvērums, un mans Dievs mana pils, kur glābjos.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Un Viņš tiem atmaksās viņu noziegumu un tos izdeldēs viņu blēdībā. Tas Kungs, mūsu Dievs, tos izdeldēs.
