Žalmy 92
1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
Ein salme, ein song til kviledagen. Det er godt å prisa Herren, og å syngja ditt namn lov, du Høgste,
2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
å kunngjera di miskunn um morgonen og din truskap um næterne,
3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
med tistrengs-cither og med harpa, med tankefullt spel på cither.
4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
For du hev gledt meg, Herre, med ditt verk, og eg vil fegnast yver det dine hender hev gjort.
5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
Kor store dine gjerningar er, Herre! Ovdjupe er dine tankar.
6 Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
Ein uvitug mann kjenner ikkje til det, og ein dåre skynar det ikkje.
7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
Når dei ugudlege grønkar som gras, og alle illgjerningsmenner blømer, so er det til deira tyning til æveleg tid.
8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Men du, Herre, er høg i all æva.
9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
For sjå dine fiendar, Herre - for sjå, dine fiendar skal forgangast, alle illgjerningsmenner vert spreidde.
10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
Du lyfter upp mitt horn som hornet til villuksen, frisk olje er rent yver meg.
11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
Og mitt auga skal sjå med lyst på mine fiendar, og øyro mine høyra um dei vonde som stend upp imot meg.
12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
Den rettferdige skal renna upp som palmetreet, som ceder på Libanon skal han veksa.
13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
Dei er planta i Herrens hus og skal grønka i Guds fyregardar.
14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
Endå i høg alder skyt dei friske renningar, dei er groande og grønkande
15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
til å forkynna at Herren er rettvis, han, mitt berg, og at det ingen urett er i honom.
