Žalmy 92

1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

Psalmus cantici, in die sabbati. [Bonum est confiteri Domino, et psallere nomini tuo, Altissime:

2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,

ad annuntiandum mane misericordiam tuam, et veritatem tuam per noctem,

3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.

in decachordo, psalterio; cum cantico, in cithara.

4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.

Quia delectasti me, Domine, in factura tua; et in operibus manuum tuarum exsultabo.

5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

Quam magnificata sunt opera tua, Domine! nimis profundæ factæ sunt cogitationes tuæ.

6 Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,

Vir insipiens non cognoscet, et stultus non intelliget hæc.

7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.

Cum exorti fuerint peccatores sicut fœnum, et apparuerint omnes qui operantur iniquitatem, ut intereant in sæculum sæculi:

8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.

tu autem Altissimus in æternum, Domine.

9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.

Quoniam ecce inimici tui, Domine, quoniam ecce inimici tui peribunt; et dispergentur omnes qui operantur iniquitatem.

10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.

Et exaltabitur sicut unicornis cornu meum, et senectus mea in misericordia uberi.

11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.

Et despexit oculus meus inimicos meos, et in insurgentibus in me malignantibus audiet auris mea.

12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.

Justus ut palma florebit; sicut cedrus Libani multiplicabitur.

13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

Plantati in domo Domini, in atriis domus Dei nostri florebunt.

14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,

Adhuc multiplicabuntur in senecta uberi, et bene patientes erunt:

15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.

ut annuntient quoniam rectus Dominus Deus noster, et non est iniquitas in eo.]