< Žalmy 92 >
1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
Ein Psalm; ein Lied für den Sabbattag. Köstlich ist’s, dem HERRN zu danken,
2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
am Morgen deine Gnade zu künden und deine Treue in den Nächten
3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
zum Klang zehnsaitigen Psalters und zur Harfe, zum Saitenspiel auf der Zither.
4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
Denn du hast mich erfreut, o HERR, durch dein Tun, ob den Werken deiner Hände juble ich.
5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
Wie groß sind deine Werke, o HERR, gewaltig tief sind deine Gedanken!
6 Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
Nur ein unvernünft’ger Mensch erkennt das nicht, nur ein Tor sieht dies nicht ein.
7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
Wenn die Gottlosen sprossen wie Gras und alle Übeltäter blühen, so ist’s doch nur dazu, damit sie für immer vertilgt werden.
8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Du aber thronst auf ewig in der Höhe, HERR!
9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
Denn wahrlich deine Feinde, o HERR, ja wahrlich deine Feinde kommen um: alle Übeltäter werden zerstreut.
10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
Doch mein Horn erhöhst du wie das eines Wildstiers, hast allzeit mich gesalbt mit frischem Öl;
11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
mein Auge wird sich weiden an meinen Feinden; vom Geschick der Bösen, die sich gegen mich erheben, wird mein Ohr mit Freuden hören.
12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
Der Gerechte sproßt gleich dem Palmbaum, er wächst wie auf dem Libanon die Zeder.
13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
Gepflanzt im Hause des HERRN, sprossen sie reich in den Vorhöfen unsers Gottes,
14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
tragen Frucht noch im Greisenalter, sind voller Saft und frischbelaubt,
15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
um zu verkünden, daß der HERR gerecht ist, mein Fels, an dem kein Unrecht haftet.