Žalmy 92

1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

En Psalme, en Sang paa Sabbatens Dag.

2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,

Det er godt at takke Herren og at lovsynge dit Navn, du Højeste!

3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.

at kundgøre din Miskundhed om Morgenen og din Sandhed om Natten

4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.

paa de ti Strenge og paa Psalteren til Harpens Klang.

5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

Thi, Herre! du har glædet mig ved dit Værk; jeg vil synge med Fryd om dine Hænders Gerninger.

6 Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,

Herre! hvor store ere dine Gerninger, dine Tanker ere meget dybe.

7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.

En ufornuftig Mand kender det ikke, og en Daare forstaar ikke dette.

8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.

Naar de ugudelige grønnes som en Urt, og alle de, som gøre Uret, blomstre, er det til deres Ødelæggelse stedse og altid.

9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.

Men du, Herre, er høj evindelig.

10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.

Thi se, dine Fjender, Herre! thi se, dine Fjender skulle omkomme, alle de, som gøre Uret, skulle adspredes.

11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.

Men du ophøjede mit Horn som Enhjørningens; jeg er overgydt med frisk Olie.

12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.

Og mit Øje saa paa mine Fjender, mine Øren hørte paa de onde, som opstode imod mig.

13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

Den retfærdige skal grønnes som et Palmetræ, han skal vokse som et Cedertræ paa Libanon.

14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,

De, som ere plantede i Herrens Hus, de skulle grønnes i vor Guds Forgaarde.

15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.

De skulle endnu bære Frugt, naar de ere graahærdede, de skulle være saftige og grønne til at forkynde, at Herren er oprigtig, min Klippe, og at der ikke er Uret hos ham.