Žalmy 91
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Kdor prebiva na skrivnem kraju Najvišjega, bo ostal pod senco Vsemogočnega.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Rekel bom o Gospodu: » On je moje zatočišče in moja trdnjava; moj Bog, vanj bom zaupal.«
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Zagotovo te bo osvobodil pred ptičarjevo zanko in pred ogabno kužno boleznijo.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Pokril te bo s svojim perjem in pod njegovimi perutmi boš zaupal. Njegova resnica bo tvoj ščit in oklep.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Ne boš se bal zaradi strahote ponoči niti zaradi puščice, ki leti podnevi,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
niti zaradi kužne bolezni, ki hodi v temi niti zaradi uničenja, ki pustoši opoldan.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Tisoč jih bo padlo na tvoji strani in deset tisoč na tvoji desnici, toda tebi se to ne bo približalo.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Samo s svojimi očmi boš gledal in videl nagrado zlobnih.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Ker si naredil Gospoda, ki je moje zatočišče, celó Najvišjega, [za] svoje prebivališče,
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
te nobeno zlo ne zadene niti nobena nadloga ne bo prišla blizu tvojega prebivališča.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Kajti svojim angelom bo zapovedal nad teboj, da te varujejo na vseh tvojih poteh.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Nosili te bodo na svojih rokah, da ne bi svojega stopala treščil ob kamen.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Stopal boš na leva in gada; mladega leva in zmaja boš pomendral pod stopali.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Ker je svojo ljubezen naravnal name, zato ga bom osvobodil. Postavil ga bom visoko, ker je spoznal moje ime.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Klical bo k meni in odgovoril mu bom. Z njim bom v stiski, osvobodil ga bom in mu izkazal čast.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Zadovoljil ga bom z dolgim življenjem in mu pokazal svojo rešitev duše.
