< Žalmy 91 >

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Wer da wohnt im Schirm des Höchsten und im Schatten des Allmächtigen weilt,
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
der spricht zum HERRN: »Meine Zuflucht und meine Burg, mein Gott, auf den ich vertraue!«
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Denn er ist’s, der dich rettet aus den Voglers Schlinge, von der unheilvollen Pest.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Mit seinen Fittichen deckt er dich, und unter seinen Flügeln bist du geborgen, Schild und Panzer ist seine Treue.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Du brauchst dich nicht zu fürchten vor nächtlichem Schrecken, vor dem Pfeil, der bei Tage daherfliegt,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
nicht vor der Pest, die im Finstern schleicht, vor der Seuche, die mittags wütet.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Ob tausend dir zur Seite fallen, zehntausend zu deiner Rechten: an dich kommt’s nicht heran;
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
nein, lediglich mit eignen Augen wirst du’s schauen und zusehn, wie den Frevlern vergolten wird.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Ja, du, o HERR, bist meine Zuflucht: den Höchsten hast du zum Schutz dir erwählt.
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Kein Übel wird dir begegnen, kein Unheilsschlag deinem Zelte nahn;
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
denn seine Engel wird er für dich entbieten, daß sie dich behüten auf all deinen Wegen;
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
auf den Armen werden sie dich tragen, damit dein Fuß nicht stoße an einen Stein;
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
über Löwen und Ottern wirst du schreiten, wirst junge Löwen und Schlangen zertreten.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
»Weil er fest an mir hängt, so will ich ihn retten, will ihn schützen, denn er kennt meinen Namen.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Ruft er mich an, so will ich ihn erhören; ich steh’ ihm bei in der Not, will frei ihn machen und geehrt.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Mit langem Leben will ich ihn sättigen und lasse ihn schauen mein Heil.«

< Žalmy 91 >