< Žalmy 91 >

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
Celui qui habite dans la [demeure] secrète du Très-haut logera à l’ombre du Tout-puissant.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
J’ai dit de l’Éternel: Il est ma confiance et mon lieu fort; il est mon Dieu, je me confierai en lui.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Car il te délivrera du piège de l’oiseleur, de la peste calamiteuse.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Il te couvrira de ses plumes, et sous ses ailes tu auras un refuge; sa vérité sera ton bouclier et ta rondache.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Tu n’auras pas peur des frayeurs de la nuit, ni de la flèche qui vole de jour,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
Ni de la peste qui marche dans les ténèbres, ni de la destruction qui dévaste en plein midi.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Il en tombera mille à ton côté, et dix mille à ta droite; – toi, tu ne seras pas atteint.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Seulement tu contempleras de tes yeux, et tu verras la récompense des méchants.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Parce que toi tu as mis l’Éternel, mon refuge, le Très-haut, pour ta demeure,
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Aucun mal ne t’arrivera, et aucune plaie n’approchera de ta tente;
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Car il commandera à ses anges à ton sujet, de te garder en toutes tes voies:
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Ils te porteront sur leurs mains, de peur que tu ne heurtes ton pied contre une pierre.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Tu marcheras sur le lion et sur l’aspic, tu fouleras le lionceau et le dragon.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
Parce qu’il a mis son affection sur moi, je le délivrerai; je le mettrai en une haute retraite, parce qu’il a connu mon nom.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Il m’invoquera, et je lui répondrai; dans la détresse je serai avec lui; je le délivrerai et le glorifierai.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Je le rassasierai de longs jours, et je lui ferai voir mon salut.

< Žalmy 91 >