Žalmy 91

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

Ti što prebivaš pod zaštitom Višnjega, što počivaš u sjeni Svemogućega,

2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

reci Jahvi: “Zaklone moj! Utvrdo moja! Bože moj u koga se uzdam!”

3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

Jer on će te osloboditi od zamke ptičarske, od kuge pogubne.

4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

Svojim će te krilima zaštititi i pod njegova ćeš se krila skloniti: Vjernost je njegova štit i obrana!

5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

Nećeš se bojati strašila noćnoga ni strelice što leti danju,

6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

ni kuge što se šulja kroz tmine, ni pošasti što hara o podne.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

Pa nek' padaju tisuće kraj tebe, deseci tisuća s desne tvoje, tebi se neće primaći!

8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

Tek što okom pogledaš, već ćeš vidjeti plaću grešnika.

9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

Jer Jahve je zaklon tvoj, Višnjega odabra sebi za okrilje.

10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

Neće te snaći nesreća, nevolja se neće prikučiti šatoru tvojemu.

11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

Jer anđelima svojim zapovjedi da te čuvaju na svim putima tvojim.

12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

Na rukama će te nositi da se ne spotakneš o kamen.

13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

Nogom ćeš gaziti lava i ljuticu, zgazit ćeš lavića i zmiju.

14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

Izbavit ću ga jer me ljubi, zakrilit ga jer poznaje ime moje.

15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

Zazvat će me, a ja ću ga uslišiti, s njim ću biti u nevolji, spasit ću ga i proslaviti.

16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

Nasitit ću ga danima mnogim, pokazat' mu spasenje svoje.”