Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
The preier of Moises, the man of God. Lord, thou art maad help to vs; fro generacioun in to generacioun.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Bifore that hillis weren maad, ether the erthe and the world was formed; fro the world and in to the world thou art God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Turne thou not awei a man in to lownesse; and thou seidist, Ye sones of men, be conuertid.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousynde yeer ben bifore thin iyen; as yistirdai, which is passid, and as keping in the niyt.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
The yeeris of hem schulen be; that ben had for nouyt.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
Eerli passe he, as an eerbe, eerli florische he, and passe; in the euentid falle he doun, be he hard, and wexe drie.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
For we han failid in thin ire; and we ben disturblid in thi strong veniaunce.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Thou hast set oure wickidnessis in thi siyt; oure world in the liytning of thi cheer.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For alle oure daies han failid; and we han failid in thin ire. Oure yeris schulen bithenke, as an yreyn;
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
the daies of oure yeeris ben in tho seuenti yeeris. Forsothe, if fourescoor yeer ben in myyti men; and the more tyme of hem is trauel and sorewe. For myldenesse cam aboue; and we schulen be chastisid.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knew the power of thin ire; and durste noumbre thin ire for thi drede?
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
Make thi riythond so knowun; and make men lerned in herte bi wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Lord, be thou conuertid sumdeel; and be thou able to be preied on thi seruauntis.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
We weren fillid eerli with thi merci; we maden ful out ioye, and we delitiden in alle oure daies.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
We weren glad for the daies in whiche thou madist vs meke; for the yeeris in whiche we siyen yuels.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Lord, biholde thou into thi seruauntis, and in to thi werkis; and dresse thou the sones of hem.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And the schynyng of oure Lord God be on vs; and dresse thou the werkis of oure hondis on vs, and dresse thou the werk of oure hondis.
