Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A prayer of Moses, the man of God. Lord, you have been a home to us one generation after another.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountains were born, or the earth and the world were brought forth, from everlasting to everlasting you are God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
You bring us back to the dust, you summon mortals to return.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For you see a thousand years as the passing of yesterday, as a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Your floods sweep them away; they are like a dream, or like grass which sprouts in the morning,
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
which blossoms and sprouts in the morning, but by evening is cut and withered.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
For your anger consumes us, the heat of your wrath confounds us.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Our sins you have set before you, our secrets in the light of your face.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For through your wrath our days are declining, we bring our years to an end as a sigh.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The span of our life is seventy years, or, if we are strong, maybe eighty; yet is their breadth but empty toil, for swiftly they go, and we fly away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who lays to heart the power of your anger? Or who stands in reverent awe of your wrath?
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
O teach us to count our days so our minds may learn wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return, O Lord; why so long? Relent on your servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Grant us your love to the full in the morning, that all our days we may shout for joy.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Make us glad for the days you have humbled us, for the evil years we have seen.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Let your servants see you in action, show your majesty to their children.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
Let the grace of the Lord our God be upon us, uphold what our hands are striving to do.
