< Žalmy 90 >

1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A Prayer of Moses the man of God. Lord, you have been our refuge in all generations.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountains existed, and [before] the earth and the world were formed, even from age to age, You are.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Turn not man back to [his] low place, whereas you said, Return, you sons of men?
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousand years in your sight are as the yesterday which is past, and as a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Years shall be vanity to them: let the morning pass away as grass.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning let it flower, and pass away: in the evening let it droop, let it be withered and dried up.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
For we have perished in your anger, and in your wrath we have been troubled.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
You have set our transgressions before you: our age is in the light of your countenance.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our days are gone, and we have passed away in your wrath: our years have spun out their tale as a spider.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
[As for] the days of our years, in them are seventy years; and if [men should be] in strength, eighty years: and the greater part of them would be labor and trouble; for weakness overtakes us, and we shall be chastened.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knows the power of your wrath?
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
and [who knows how] to number [his days] because of the fear of your wrath? So manifest your right hand, and those that are instructed in wisdom in the heart.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return, O Lord, how long? and be entreated concerning your servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
We have been satisfied in the morning with your mercy; and we did exult and rejoice:
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
let us rejoice in all our days, in return for the days wherein you did afflict us, the years wherein we saw evil.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
And look upon your servants, and upon your works; and guide their children.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let the brightness of the Lord our God be upon us: and do you direct for us the works of our hands.

< Žalmy 90 >