Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A prayer of Moses, the man of God. Lord, thou hast bene our habitation from generation to generation.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountaines were made, and before thou hadst formed the earth, and the world, euen from euerlasting to euerlasting thou art our God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
Thou turnest man to destruction: againe thou sayest, Returne, ye sonnes of Adam.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For a thousande yeeres in thy sight are as yesterday when it is past, and as a watch in the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
Thou hast ouerflowed them: they are as a sleepe: in the morning he groweth like the grasse:
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning it florisheth and groweth, but in the euening it is cut downe and withereth.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
For we are consumed by thine anger, and by thy wrath are we troubled.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
Thou hast set our iniquities before thee, and our secret sinnes in the light of thy countenance.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our dayes are past in thine anger: we haue spent our yeeres as a thought.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The time of our life is threescore yeeres and ten, and if they be of strength, fourescore yeeres: yet their strength is but labour and sorowe: for it is cut off quickly, and we flee away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knoweth the power of thy wrath? for according to thy feare is thine anger.
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
Teach vs so to nomber our dayes, that we may apply our heartes vnto wisdome.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Returne (O Lord, howe long?) and be pacified toward thy seruants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Fill vs with thy mercie in the morning: so shall we reioyce and be glad all our dayes.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Comfort vs according to the dayes that thou hast afflicted vs, and according to the yeeres that we haue seene euill.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Let thy worke bee seene towarde thy seruants, and thy glory vpon their children.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let the beautie of the Lord our God be vpon vs, and direct thou the worke of our hands vpon vs, euen direct the worke of our handes.
