Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A prayer of Moses the man of God. Lord, You have been our dwelling place through all generations.
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before the mountains were born or You brought forth the earth and the world, from everlasting to everlasting You are God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
You return man to dust, saying, “Return, O sons of mortals.”
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For in Your sight a thousand years are but a day that passes, or a watch of the night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
You whisk them away in their sleep; they are like the new grass of the morning—
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
in the morning it springs up new, but by evening it fades and withers.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
For we are consumed by Your anger and terrified by Your wrath.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
You have set our iniquities before You, our secret sins in the light of Your presence.
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our days decline in Your fury; we finish our years with a sigh.
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The length of our days is seventy years— or eighty if we are strong— yet their pride is but labor and sorrow, for they quickly pass, and we fly away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knows the power of Your anger? Your wrath matches the fear You are due.
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
So teach us to number our days, that we may present a heart of wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Return, O LORD! How long will it be? Have compassion on Your servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Satisfy us in the morning with Your loving devotion, that we may sing for joy and be glad all our days.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Make us glad for as many days as You have afflicted us, for as many years as we have seen evil.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
May Your work be shown to Your servants, and Your splendor to their children.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
May the favor of the Lord our God rest upon us; establish for us the work of our hands— yes, establish the work of our hands!
