Žalmy 9

1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.

Alabaré a Jehová con todo mi corazón: contaré todas tus maravillas.

2 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,

Alegrarme he, y gozarme he en ti: cantaré a tu nombre, o! Altísimo.

3 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.

Por haber sido mis enemigos vueltos atrás: caerán y perecerán delante de ti.

4 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.

Porque has hecho mi juicio y mi causa: sentástete en trono juzgando justicia.

5 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.

Reprendiste gentes, destruiste al malo, raíste el nombre de ellos para siempre y eternalmente.

6 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.

O! enemigo, acabados son los asolamientos para siempre: y las ciudades que derribaste, su memoria pereció con ellas.

7 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.

Y Jehová quedará para siempre, él ha aparejado para juicio su trono.

8 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.

Y él juzgará al mundo con justicia, juzgará a los pueblos con rectitud.

9 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.

Y será Jehová refugio al pobre, refugio en tiempos de la angustia.

10 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.

Y confiarán en ti los que saben tu nombre, por cuanto no desamparaste a los que te buscaron, o! Jehová.

11 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.

Cantád a Jehová, el que habita en Sión: notificád en los pueblos sus obras.

12 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.

Porque, demandando las sangres se acordó de ellos: no se olvidó del clamor de los pobres.

13 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,

Ten misericordia de mí, Jehová: mira la aflicción que sufro de los que me aborrecen, ensalzador mío de las puertas de la muerte.

14 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.

Para que cuente yo todas tus alabanzas en las puertas de la hija de Sión: y me regocije en tu salud.

15 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.

Hundiéronse las gentes en el foso que hicieron: en la red que escondieron fue tomado su pie.

16 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)

Jehová fue conocido en el juicio que hizo: en la obra de sus manos fue enlazado el malo: Consideración. (Selah)

17 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol h7585)

Volverse han los malos al infierno: todas las gentes que se olvidan de Dios. (Sheol h7585)

18 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.

Porque no para siempre será olvidado el necesitado: ni la esperanza de los pobres perecerá para siempre.

19 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.

Levántate, o! Jehová, no se fortalezca el hombre: sean juzgadas las naciones delante de ti.

20 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)

Pon, o! Jehová, temor en ellos: conozcan las gentes que son hombres. (Selah)