Žalmy 9
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
Hvalil te bom, oh Gospod, z vsem svojim srcem, naznanil bom vsa tvoja čudovita dela.
2 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
Vesel bom in se radoval v tebi. Prepeval bom hvalo tvojemu imenu, oh ti Najvišji.
3 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
Ko so moji sovražniki odbiti, bodo ob tvoji prisotnosti padli in se pogubili.
4 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
Kajti ohranjal si mojo pravico in mojo pravdo, posedèn si na prestolu, pravično razsojaš.
5 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
Oštel si pogane, uničil zlobne, njihovo ime si iztrebil na veke vekov.
6 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
Oh ti sovražnik, uničenja so prišla k večnemu koncu. Uničil si mesta, njihov spomin je bil z njimi pogubljen.
7 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
Toda Gospod bo ostal na veke. Svoj prestol je pripravil za sodbo.
8 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
Zemeljski [krog] bo sodil v pravičnosti, ljudstvu bo razsojal sodbo v poštenju.
9 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
Gospod bo prav tako zatočišče za zatirane, zatočišče v časih stiske.
10 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
Tisti, ki poznajo tvoje ime, bodo svoje trdno upanje položili vate, kajti ti, Gospod, nisi zapustil teh, ki te iščejo.
11 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
Prepevajte hvalnice Gospodu, ki prebiva na Sionu. Med ljudstvom oznanjajte njegova dela.
12 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
Spominja se jih, ko zaslišuje zaradi krvi. Ne pozablja klica ponižnih.
13 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
Usmili se me, oh Gospod, preudari mojo stisko, ki jo trpim od tistih, ki me sovražijo, ti, ki me povzdiguješ izpred velikih vrat smrti,
14 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
da bom pri velikih vratih hčere sionske lahko naznanjal vso tvojo hvalo. Veselil se bom v tvoji rešitvi duše.
15 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
Pogani so se pogreznili v jamo, ki so jo naredili. V mrežo, ki so jo skrili, je ujeto njihovo lastno stopalo.
16 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
Gospod je znan po sodbi, ki jo izvršuje. Zlobni je ujet v dela svojih lastnih rok. Higajon. (Sela)
17 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol h7585)
Zlobni bodo napoteni v pekel in vsi narodi, ki pozabljajo Boga. (Sheol h7585)
18 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
Kajti pomoči potreben ne bo vedno pozabljen. Pričakovanje ubogega na veke ne bo izginilo.
19 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
Vstani, oh Gospod, naj ne prevlada človek. Naj bodo pogani sojeni v tvojem pogledu.
20 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)
Postavi jih v strah, oh Gospod, da bodo narodi lahko spoznali, da so sami zgolj ljudje. (Sela)
