Žalmy 9
1 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
I MEN kapina leowa jan nan monion i meler, o kajokajoiia duen japwilim omui dodok kapuriamui kan karoj.
2 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
I men pereperen o polauleki komui o kauleki mar omui; komui me lapalapia,
3 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
Pwe re kotin kaloedier ai imwintiti kan, irail pupedier o melar.
4 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
Pwe re kotin apwali ia ni ai pun o ai dodok. Komui kainpokedi pon mol omui duen jaunkapun pun amen.
5 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
Kom kotin kapun on men liki kan o kotin kamela me japun kan, kom kotin kawelar mar arail kokolata.
6 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
Imwintiti o joredier, a namenokalar melel. Komui kotin wuketedi kanim akan; o jolar, me pan taman irail ada o tou ar akan.
7 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
A Ieowa pan kotin kaunda kokolata. A kotin kaonopada mol a, pwen kadeikada.
8 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
O a pan kotin kadeikada jappa ni pun, o kakaunda wei kan pun.
9 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
Ieowa jile pan me jamama kan, jilepa ni anjau apwal.
10 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
I me irail, me aja mar omui kin liki komui, pwe komui jota kin muei jan irail, me kin rapaki komui, Main Ieowa.
11 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
Kauleki Ieowa, me kin kaunda nan Jion. Komail padaki on wei kan a wiawia!
12 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
Pwe a kotin taman irail ada o kotin kainoma nta’rail. A jota kin kotin maliela likwir en me jamama kan.
13 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
Main Ieowa, kom kotin maki on ia. Re kotin mani ai apwal ren ai imwintiti kan, kom kotin dore ia la jan nan wanim en mela.
14 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
Pwe i en kajokajoiia duen omui dodok kapuriamui pan wanim en nain Jion, perenki jauaj pa om.
15 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
Men liki kan pupedi on nan por o, me pein irail weiradar, o nil’rail lodi on injar, me pein irail wiadar.
16 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion (Sélah)
I me kitail ajaki, Ieowa me kotin kapun pun. Me japun kan jalidi on pein ar dodok en pa ar akan. (Jela)
17 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. (Sheol h7585)
Me japun kan en lokidokila nan wajan mela, o men liki kan karoj, me kin monokela Kot. (Sheol h7585)
18 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
Pwe me jamama o jota pan monokinokla kokolata, o me luet akan jota pan kaporoporeki mal kokolata.
19 Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
Main, kom kotida! Pwe aramaj ender pwaida, a men liki kan karoj en pakadeikada mo omui.
20 Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. (Sélah)
Main, kotiki on ir men kamajak, pwe men liki kan en dedeki, me re udan aramaj eta. (Jela)
