Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Ko e Saame akonaki ʻa Itani ʻi he faʻahinga ʻo Esela. Te u hiva ʻaki ʻae ngaahi ʻaloʻofa ʻa Sihova ʻo taʻengata: te u fakaʻilo ʻaki hoku ngutu ʻa hoʻo moʻoni ki he toʻutangata kotoa pē.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
He naʻaku pehē, “ʻE fokotuʻumaʻu pē ʻa e ʻaloʻofa ʻo taʻengata: ko hoʻo moʻoni te ke fakatuʻumaʻu ʻi he ngaahi langi.”
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
Kuo u fai ʻae fuakava mo ʻeku fili, kuo u fuakava ki heʻeku tamaioʻeiki ko Tevita.
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
“Te u fakatuʻumaʻu ho hako ʻo taʻengata, te u fokotuʻu ho puleʻanga ki he toʻutangata kotoa pē.” (Sila)
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Pea ʻe fakamālō ʻe he ngaahi langi ki hoʻo ngaahi ngāue fakaofo, ʻE Sihova: mo hoʻo moʻoni foki ʻi he fakataha ʻoe kau māʻoniʻoni.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
He ko hai ʻi he langi ʻe fakatatau ia kia Sihova? Ko hai ʻi he ngaahi foha ʻoe mālohi ʻe faʻa fakatatau kia Sihova?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
ʻOku totonu ke manavahē lahi ki he ʻOtua ʻi he fakataha ʻoe kau māʻoniʻoni, pea ke fakaʻapaʻapa ʻakinautolu kotoa pē ʻoku tuʻu takatakai kiate ia.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
ʻE Sihova ko e ʻOtua ʻoe ngaahi kautau, ko hai ʻoku tatau mo koe ko Sihova māfimafi? Pea ko hoʻo moʻoni ʻoku kāpui koe.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
ʻOku ke puleʻi ʻae ngaue mālohi ʻoe tahi: ʻoka hou hono ngaahi peau, ʻoku ke fakatofukī ia.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Kuo ke fesiʻi ʻa Lehapi ke lailai, ʻo hangē ha taha kuo tāmateʻi; kuo fakahēʻi ho ngaahi fili ʻaki ho nima mālohi.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
ʻOku ʻoʻou ʻae ngaahi langi, pea ʻoku ʻoʻou foki mo e fonua: ko māmani mo hono fonu ʻo ia kuo ke fakatuʻumaʻu ia.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Kuo ke ngaohi ʻae potu tokelau mo e potu tonga: ko Tepoa mo Heamoni ʻe fiefia ʻi ho huafa.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
ʻOku ʻiate koe ʻae nima māfimafi ʻoku mālohi ho nima, pea māʻolunga ho nima toʻomataʻu.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Ko e angatonu mo e fakamaau ko e tuʻunga ia ʻo ho ʻafioʻanga: ʻe muʻomuʻa ʻi ho ʻao ʻae ʻaloʻofa mo e moʻoni.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
ʻOku monūʻia ʻae kakai ʻoku nau ʻiloʻi ʻae ongoongo fakafiefia: tenau ʻaʻeva, ʻE Sihova, ʻi he maama ʻo ho fofonga.
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
Te nau fiefia ʻi ho huafa ʻi he ʻaho kotoa pē: pea ʻi hoʻo māʻoniʻoni ʻe hakeakiʻi ai ʻakinautolu.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
He ko koe ko e vikivikiʻanga ʻo honau mālohi: pea ʻi hoʻo ʻofa ʻe hiki ai ki ʻolunga honau nifo.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
He ko homau hūfanga ʻa Sihova; pea ko e tokotaha māʻoniʻoni ʻo ʻIsileli ko homau tuʻi.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Pea naʻa ke toki folofola ʻi he meʻa ha mai ki hoʻo tokotaha māʻoniʻoni, ʻo pehē, “Kuo u hilifaki ʻae tokoni ki ha tokotaha ʻoku mālohi; kuo u fakahikihiki ʻae tokotaha kuo fili mei he kakai.
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
Kuo u ʻiloʻi ʻa Tevita ko ʻeku tamaioʻeiki; pea kuo u tākai ʻaki ia ʻa ʻeku lolo māʻoniʻoni:
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
ʻE tuʻumaʻu hoku nima mo ia: ko hoku nima foki ʻe fakamālohiʻi ia.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
ʻE ʻikai fai fakamālohi kiate ia ʻe he fili; pe fakamamahiʻi ia ʻe he foha ʻoe angakovi.
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
Pea te u taaʻi hifo hono ngaahi fili ʻi hono ʻao, pea tautea ʻakinautolu ʻoku fehiʻa kiate ia.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Ka ʻe ʻiate ia ʻa ʻeku moʻoni mo ʻeku ʻaloʻofa: pea ʻi hoku huafa ʻe hiki ki ʻolunga ai ʻa hono nifo.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Te u ʻai foki hono nima ki he tahi, mo hono nima toʻomataʻu ki he ngaahi vaitafe.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
ʻE tangi ia kiate au, ‘Ko koe ko ʻeku Tamai, ko hoku ʻOtua, mo e maka ʻo hoku fakamoʻui.’
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Pea te u ngaohi foki ia ko hoku ʻuluaki foha, ʻe māʻolunga lahi ia ʻi he ngaahi tuʻi ʻo māmani.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Te u tuku ʻeku ʻaloʻofa maʻana ʻo taʻengata, pea ʻe tuʻumaʻu ʻeku fuakava mo ia.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Te u ngaohi foki hono hako kenau tolonga ʻo taʻengata, mo hono nofoʻa ʻo hangē ko e ngaahi ʻaho ʻoe langi.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
“Kapau ʻe liʻaki ʻeku akonaki ʻe heʻene fānau, ʻo ʻikai ʻaʻeva ʻi heʻeku ngaahi fakamaau;
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
Kapau tenau maumauʻi ʻeku ngaahi tuʻutuʻuni, pea ʻikai tauhi ʻeku ngaahi fekau;
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
Pea te u toki ʻaʻahi ʻenau ngaahi talangataʻa ʻaki ʻae meʻa kini, mo ʻenau hia ʻaki ʻae ngaahi tā.
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
Ka ʻe ʻikai te u hiki ʻaupito ʻeku manavaʻofa ʻiate ia, pe tuku taʻehoko ʻa ʻeku moʻoni.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
ʻE ʻikai te u liʻaki ʻeku fuakava, pe fakakehe ʻae meʻa kuo ʻalu atu ʻi hoku loungutu.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
“Kuo u fuakava tuʻo taha ʻi heʻeku māʻoniʻoni ʻe ʻikai te u loi kia Tevita.
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
ʻE tolonga ʻene fānau ʻo taʻengata, mo hono nofoʻa ʻo hangē ko e laʻā ʻi hoku ʻao.
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
ʻE fakatuʻumaʻu ia ke taʻengata ʻo hangē ko e māhina, pea hangē ko e fakamoʻoni ʻi he langi.” (Sila)
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Ka kuo liʻaki mo fākaliliʻa, mo ke houhau kiate ia naʻa ke pani.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Kuo ke fakataʻeʻaongaʻi ʻae fuakava ʻa hoʻo tamaioʻeiki: kuo ke fakakoviʻi hono tatā ʻi hoʻo lī ia ki he kelekele.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Kuo ke maumauʻi hifo hono ngaahi ʻā kotoa pē; kuo ke fakaʻauha hono ngaahi potu mālohi.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Ko kinautolu kotoa pē ʻoku ʻalu ʻi he hala ʻoku nau kaihaʻa ʻiate ia: ko e manukiʻanga ia ʻo hono ngaahi kaungāʻapi.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Kuo ke hiki hake ʻae nima toʻomataʻu ʻo hono ngaahi fili; kuo ke fakafiefiaʻi ʻa hono ngaahi fili kotoa pē.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Kuo ke liliu foki ʻae mata ʻo ʻene heletā, pea ʻe ʻikai te ke ngaohi ia ke tuʻu ʻi he tau.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Kuo ke fakaʻosi hono nāunau, pea lī hono nofoʻa ki he kelekele.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Kuo ke fakafuonounou ʻae ngaahi ʻaho ʻo ʻene talavou: kuo ke ʻufiʻufi ʻaki ia ʻae mā. (Sila)
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
ʻE Sihova, ʻe fēfē hono fuoloa? Te ke fakafufū koe ʻo taʻengata? ʻE vela ho houhau ʻo hangē ko e afi?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Manatu ki hono fuonounou ʻo ʻeku moʻui: ko e hā kuo ke ngaohi ʻae kakai kotoa pē ke taʻeʻaonga?
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Ko hai ʻae tangata ko ia ʻoku moʻui, pea ʻe ʻikai te ne mamata ki he mate? ʻE fakamoʻui ʻe ia ʻa hono laumālie mei he nima ʻoe faʻitoka? (Sila) (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
ʻE ʻEiki, ko e fē hoʻo ngaahi ʻaloʻofa ʻi muʻa, ʻaia naʻa ke fuakava ʻaki kia Tevita ʻi hoʻo moʻoni?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Manatu, ʻE ʻEiki, ki he manukiʻi ʻo hoʻo kau tamaioʻeiki; mo ʻeku fua ʻi hoku fatafata ʻae manuki ʻae kakai mālohi kotoa pē;
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
ʻAia kuo manuki ʻaki ʻe ho ngaahi fili, ʻE Sihova; ʻaia kuo nau manuki ʻaki ʻae ngaahi ʻaluʻanga ʻo ia kuo ke pani.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Fakafetaʻi kia Sihova ʻo taʻengata. ʻEmeni, mo ʻEmeni.
