Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Etana, Ezraka dēla, pamācība. Es dziedāšu no Tā Kunga žēlastības mūžīgi un darīšu zināmu Viņa patiesību ar savu muti līdz radu radiem.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Jo es saku: “Mūžīga žēlastība uzcelta debesīs; tur Tu piestiprini Savu patiesību.”
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
“Es esmu derību derējis ar Savu izredzēto, Es Dāvidam, Savam kalpam, esmu zvērējis.
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
Es apstiprināšu tavu dzimumu mūžīgi un uztaisīšu tavu goda krēslu līdz bērnu bērniem.” (Sela)
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Par to debesis slavē, ak Kungs, Tavus brīnumus, ir Tavu patiesību tai svētā draudzē.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Jo kas ir debesīs Tam Kungam līdzīgs? Kas ir kā Tas Kungs starp Dieva bērniem?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
Tas stiprais Dievs ir ļoti bijājams to svēto draudzē un bīstams pār visiem, kas ir ap Viņu.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Kungs, Dievs Cebaot, kas ir tāds kā Tu, tāds varens, ak Kungs! Un Tava patiesība ir ap Tevi.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Tu valdi pār grezno jūru; kad viņas viļņi ceļas, tad Tu tos klusini.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Tu satrieci Rahabu kā nokautu, Tu izkaisi Savus ienaidniekus ar Savu vareno elkoni.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Tev pieder debesis, arī zeme Tev pieder; zemes virsu un viņas pilnumu Tu esi radījis.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Ziemeli un dienasvidu tu esi radījis; Tābors un Hermons gavilē par Tavu vārdu.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Tev ir spēcīgs elkonis, stipra ir Tava roka un augsta Tava labā roka.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Taisnība un tiesa ir Tava valdības krēsla pamati, žēlastība un patiesība iet Tavā priekšā.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Svētīgi tie ļaudis, kas māk gavilēt; ak Kungs, tie staigā Tava vaiga gaišumā.
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
Par Tavu vārdu tie priecājās vienmēr un caur Tavu taisnību tie ir paaugstināti.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Jo Tu esi viņu stipruma rota, un caur Tavu labprātību Tu mūsu ragu paaugstini.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
Jo mūsu priekšturamās bruņas ir no Tā Kunga, un no Israēla Svētā ir mūsu ķēniņš.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Citkārt Tu runāji caur parādīšanu Savam svētam un sacīji: Es esmu vienam varenam palīgu sniedzis, Es esmu paaugstinājis vienu izredzētu no tiem ļaudīm.
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
Es Dāvidu, Savu kalpu, esmu atradis, ar Savu svēto eļļu Es to esmu svaidījis.
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
Mana roka būs līdz ar to vienmēr, un Mans elkonis viņu spēcinās;
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Ienaidnieks viņu nevajās un ļaundaris viņu nespaidīs.
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
Bet Es satriekšu viņa pretiniekus viņa priekšā un sadauzīšu viņa ienaidniekus.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Un Mana uzticība un žēlastība būs ar viņu, un viņa rags caur Manu vārdu taps paaugstināts.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Un Es viņa roku likšu līdz jūrai, un viņa labo roku līdz tām lielupēm.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
Viņš Mani piesauks: Tu esi mans Tēvs, mans Dievs un manas pestīšanas patvērums.
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Un Es viņu iecelšu par to pirmdzimušo, par to visaugsto starp tiem ķēniņiem virs zemes.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Savu žēlastību Es viņam turēšu mūžīgi, un Mana derība ar viņu paliks pastāvīga.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Es viņam došu dzimumu mūžīgi un darīšu viņa goda krēslu kā debesu dienas.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Bet kad viņa bērni Manu bauslību atstās un Manās tiesās nestaigās;
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
Kad tie Manus likumus sagānīs un Manus baušļus neturēs;
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
Tad Es viņu pārkāpumus piemeklēšu ar rīksti un viņu noziegumus ar sitieniem.
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
Bet Savu žēlastību Es no viņa neatraušu un Savu patiesību Es neaizliegšu.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Es Savu derību nesagānīšu un, ko Manas lūpas runājušas, to Es nepārgrozīšu.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Vienu lietu pie Savas svētības Es esmu zvērējis: tiešām, Es Dāvidam nemelošu.
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
Viņa dzimums būs mūžīgi, un viņa goda krēsls manā priekšā kā saule.
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
Viņš būs mūžīgi stiprs kā mēnesis un būs pastāvīgs, kā tas liecinieks padebešos. (Sela)
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Bet nu Tu viņu esi atstūmis un atmetis, Tu esi apskaities pret Savu svaidīto.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Tu Sava kalpa derību esi iznīcinājis, viņa kroni Tu esi nometis zemē.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Tu esi salauzis visus viņa mūrus, viņa stiprās pilis Tu esi licis drupās.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Visi, kas iet garām, viņu aplaupa; viņš saviem kaimiņiem ir palicis par apsmieklu.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Tu paaugstināji viņa spaidītāju labo roku, Tu iepriecināji visus viņa ienaidniekus.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Arī viņa zobena asmeni Tu esi atņēmis un neesi licis viņam pastāvēt karā.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Tu viņa glītumam licis mitēties un nogāzis zemē viņa goda krēslu.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Tu esi paīsinājis viņa jaunības dienas, Tu viņu apsedzis ar kaunu. (Sela)
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Cik ilgi, ak Kungs, Tu gribi pilnīgi apslēpties, un cik ilgi Tava bardzība degs kā uguns?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Piemini, kāds ir mans mūžs, cik nīcīgus Tu visus cilvēku bērnus esi radījis?
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Kurš cilvēks dzīvo, kas nāvi neredzēs? Kas savu dvēseli izglābs no kapa varas? (Sela) (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Kungs, kur ir Tava senējā žēlastība, ko Tu Savā uzticībā Dāvidam esi zvērējis?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Piemini, ak Kungs, Savu kalpu kaunu, ko es savā sirdī nesu, no visām pasaules tautām,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
Ka Tavi ienaidnieki nievā, ak Kungs, ka tie nievā Tava svaidītā pēdas.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Slavēts lai ir Tas Kungs mūžīgi! Āmen, Āmen.
