Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
(En Maskil af Ezraitten Etan.) Om HERRENs, Nåde vil jeg evigt synge, fra Slægt til Slægt med min Mund forkynde din Trofasthed.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Thi du har sagt: "En evig Bygning er Nåden!" I Himlen har du grundfæstet din Trofasthed.
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
Jeg sluttede en Pagt med min udvalgte, tilsvor David, min Tjener:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
"Jeg lader din Sæd bestå for evigt, jeg bygger din Trone fra Slægt til Slægt!" (Sela)
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Og Himlen priser dit Under, HERRE, din Trofasthed i de Helliges Forsamling.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Thi hvem i Sky er HERRENs Lige, hvo er som HERREN iblandt Guds Sønner?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
En forfærdelig Gud i de Helliges Kreds, stor og frygtelig over alle omkring ham.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
HERRE, Hærskarers Gud, hvo er som du? HERRE, din Nåde og Trofasthed omgiver dig.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Du mestrer Havets Overmod; når Bølgerne bruser, stiller du dem.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Du knuste Rahab som en fældet Kriger, splitted dine Fjender med vældig Arm.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Din er Himlen, og din er Jorden, du grundede Jorderig med dets Fylde.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Norden og Sønden skabte du, Tabor og Hermon jubler over dit Navn.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Du har en Arm med Vælde, din Hånd er stærk, din højre løftet.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Retfærd og Ret er din Trones Grundvold, Nåde og Sandhed står for dit Åsyn.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Saligt det Folk, der kender til Frydesang, vandrer, HERRE, i dit Åsyns Lys!
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
De lovsynger Dagen igennem dit Navn, ophøjes ved din Retfærdighed.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Thi du er vor Styrkes Stolthed, du løfter vort Horn ved din Yndest;
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
thi vort Skjold er hos HERREN, vor Konge er Israels Hellige!
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Du taled engang i et Syn til dine fromme: "Krone satte jeg på en Helt, ophøjed en Yngling af Folket;
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
jeg har fundet David, min Tjener, salvet ham med min hellige Olie;
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
thi min Hånd skal holde ham fast, og min Arm skal give ham Styrke.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Ingen Fjende skal overvælde ham, ingen Nidding trykke ham ned;
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
jeg knuser hans Fjender foran ham og nedstøder dem, der bader ham;
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
med ham skal min Trofasthed og Miskundhed være, hans Horn skal løfte sig ved mit Navn;
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
jeg lægger Havet under hans Hånd og Strømmene under hans højre;
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
mig skal han kalde: min Fader, min Gud og min Frelses Klippe.
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Jeg gør ham til førstefødt, den største blandt Jordens Konger;
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
jeg bevarer for evigt min Miskundhed mod ham, min Pagt skal holdes ham troligt;
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
jeg lader hans Æt bestå for evigt, hans Trone, så længe Himlen er til.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Hvis hans Sønner svigter min Lov og ikke følger mine Lovbud,
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
hvis de bryder min Vedtægt og ikke holder mit Bud,
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
da hjemsøger jeg deres Synd med Ris, deres Brøde med hårde Slag;
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
men min Nåde tager jeg ikke fra ham, min Trofasthed svigter jeg ikke;
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
jeg bryder ikke min Pagt og ændrer ej mine Læbers Udsagn.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Ved min Hellighed svor jeg een Gang for alle - David sviger jeg ikke:
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
Hans Æt skal blive for evigt, hans Trone for mig som Solen,
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
stå fast som Månen for evigt, og Vidnet på Himlen er sanddru, (Sela)
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Men du har forstødt og forkastet din Salvede og handlet i Vrede imod ham;
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Pagten med din Tjener har du brudt, vanæret hans Krone og trådt den i Støvet;
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
du har nedbrudt alle hans Mure, i Grus har du lagt hans Fæstninger;
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
alle vejfarende plyndrer ham, sine Naboer blev han til Spot.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Du har løftet hans Uvenners højre og glædet alle hans Fjender;
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
hans Sværd lod du vige for Fjenden, du holdt ham ej oppe i Kampen;
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
du vristed ham Staven af Hænde og styrted hans Trone til Jorden,
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
afkorted hans Ungdoms Dage og hylled ham ind i Skam. (Sela)
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Hvor længe vil du skjule dig, HERRE, for evigt, hvor længe skal din Vrede lue som Ild?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Herre, kom i Hu, hvad Livet er, til hvilken Tomhed du skabte hvert Menneskebarn!
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Hvo bliver i Live og skuer ej Død, hvo frelser sin sjæl fra Dødsrigets Hånd? (Sela) (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Hvor er din fordums Nåde, Herre, som du i Trofasthed tilsvor David?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Kom, Herre, din Tjeners Skændsel i Hu, at jeg bærer Folkenes Spot i min Favn,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
hvorledes dine Fjender håner, HERRE, hvorledes de håner din Salvedes Fodspor.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Lovet være HERREN i Evighed, Amen, Amen!
