< Žalmy 88 >
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Una canción. Un salmo de los descendientes de Coré. Para el director del coro. Al son de “Mahalath Leannoth”. Un masquil por Hemán el ezraíta Señor, Dios de mi salvación, clamo a ti de día y de noche.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Por favor escucha mi oración; escucha mis palabras de súplica.
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol )
Mi vida está llena de problemas, y mi muerte se acerca. (Sheol )
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Soy contado entre los moribundos; un hombre sin fuerzas.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Soy abandonado entre los muertos, tendido como un cadáver en la tumba, olvidado y dejado a tu cuidado.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Me has puesto en un pozo profundo, entre las penumbras.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Tu hostilidad me maltrata; me estás ahogando entre tus olas abrumadoras. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Has hecho que mis enemigos me eviten, haciéndome repulsivo a sus vistas. Estoy atrapado, no puedo huir.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Señor, he llorado suplicándote cada día por ayuda, extendiendo mis manos hacia ti.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
¿Haces milagros entre los muertos? ¿Se levantan los muertos para alabarte? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Tu gran amor, ¿Se menciona en la tumba? Tu fidelidad, ¿Es discutida en lugar de destrucción?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
¿Las cosas maravillosas que haces son conocidas en las tinieblas? ¿Tu bondad es conocida en la tierra del olvido?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Pero clamo a ti pidiendo ayuda; cada mañana oro a ti.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Señor, ¿Por qué me rechazas? ¿Por qué te alejas de mí?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
He estado enfermo desde que era joven, a menudo estuve a las puertas de la muerte. He tenido que soportar las cosas terribles que me has hecho. ¡Estoy desesperado!
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Tu ira me ha vencido; las cosas terribles que haces me han destruido.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Ellos me rodean constantemente como aguas de una inundación, succionándome.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Has hecho que mi familia y mis amigos se alejen. La oscuridad es mi única amiga.