< Žalmy 88 >

1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
MAIN Ieowa, Kot ai jaunkamaur, i kin likwir nin ran o ni pon mo’mui.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Kom kotin mueid on, ai kapakap en lelda won komui. Kom kotin kapaik don karon omui kan ai likelikwir.
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
Pwe nen i me dir en mamauk, o maur i koren ion mela. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Nai kin wadok on ir memelar, nai dueta ol amen, me jolar
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
I wonon nan pun en me melar akan, me wonon nan joujou, me kom jolar kotin kupura, pwe re lokidokilar jan nan lim omui.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Kom kotin kaje ia lar nan joujou, waja rotorot o lol.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Omui onion kin katoutou ia, o kom kotin idan kin ia di omui iluk kan.
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Kom kotiki woner kompoke pa i kan waja doo, kom kotin wia kin ia la me jued kot on ir, i jalidier o jo kak pitila.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Maj ai juede kilar ai luet, nin ran karoj i potoan on komui, Main Ieowa, o i kapa won komui pa i kat.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Kom pan kotin kajaleda omui manaman ren me melar akan? De me melar akan pan maurada danke komui?
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Re pan kojoia duen omui kalanan nan joujou kan? O wajan mela duen omui melel?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Omui manaman akan pan janjaleda waja rotorot, o omui pun nan jap en me re jolar kin lamelame?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
A i kin potoan likwir on komui, Main Ieowa nin manjan, ai kapakap pan lel won komui.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Main Ieowa, da me kom kotin kaje ia kila, o da me kom okila ki jilan ar mo i?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Nai me luet o jaliel jan ni ai pulepul; i kin kamekamki omui kalom, i koren ion jolar kaporopor.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Omui onion kin kadupal ia di, omui kalom kawe ia Iar
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Re kapil ia pena dueta pil akan jan ni manjan lel jautik, ir karoj kapil ia pena.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Kom kotiki woner kompoke pa I oai warok kan waja doo, rotorot eta ai warok.

< Žalmy 88 >