Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Cantiques. Psaume des fils de Coré. Au maître de chant. À chanter sur le ton plaintif. Cantique d’Héman l’Ezrahite. Yahweh, Dieu de mon salut, quand je crie la nuit devant toi,
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
que ma prière arrive en ta présence, prête l’oreille à mes supplications!
Car mon âme est rassasiée de maux, et ma vie touche au schéol. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
On me compte parmi ceux qui descendent dans la fosse, je suis comme un homme à bout de forces.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
je suis comme délaissé parmi les morts, pareil aux cadavres étendus dans le sépulcre, dont tu n’as plus le souvenir, et qui sont soustraits à ta main.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Tu m’as jeté au fond de la fosse, dans les ténèbres, dans les abîmes.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Sur moi s’appesantit ta fureur, tu m’accables de tous tes flots. — Séla.
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Tu as éloigné de moi mes amis, tu m’as rendu pour eux un objet d’horreur; je suis emprisonné sans pouvoir sortir;
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
mes yeux se consument dans la souffrance. Je t’invoque tout le jour, Yahweh, j’étends les mains vers toi.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Feras-tu un miracle pour les morts; ou bien les ombres se lèveront-elles pour te louer? — Séla.
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Publie-t-on ta bonté dans le sépulcre, ta fidélité dans l’abîme?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Tes prodiges sont-ils connus dans la région des ténèbres et ta justice dans la terre de l’oubli?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Et moi, Yahweh, je crie vers toi, ma prière va au-devant de toi dès le matin.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Pourquoi, Yahweh, repousses-tu mon âme, me caches-tu ta face?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Je suis malheureux et moribond depuis ma jeunesse; sous le poids de tes terreurs, je ne sais que devenir.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Tes fureurs passent sur moi, tes épouvantes m’accablent.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Comme des eaux débordées elles m’environnent tout le jour; elles m’assiègent toutes ensemble.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Tu as éloigné de moi mes amis et mes proches; mes compagnons, ce sont les ténèbres de la tombe.
