< Žalmy 88 >

1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
The song of salm, to the sones of Chore, to victorie on Mahalat, for to answere, the lernyng of Heman Ezraite. Lord God of myn helthe; Y criede in dai and nyyt bifore thee.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Mi preier entre bifore thi siyt; bowe doun thin eere to my preier.
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
For my soule is fillid with yuels; and my lijf neiyede to helle. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am gessid with hem that goon doun in to the lake; Y am maad as a man with outen help,
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
and fre among deed men. As men woundid slepinge in sepulcris, of whiche men noon is myndeful aftir; and thei ben put awei fro thin hond.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Thei han put me in the lower lake; in derke places, and in the schadewe of deth.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Thi strong veniaunce is confermed on me; and thou hast brouyt in alle thi wawis on me.
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Thou hast maad fer fro me my knowun; thei han set me abhomynacioun to hem silf. I am takun, and Y yede not out;
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
myn iyen weren sijk for pouert. Lord, Y criede to thee; al dai Y spredde abrood myn hondis to thee.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Whethir thou schalt do merueils to deed men; ether leechis schulen reise, and thei schulen knouleche to thee?
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Whether ony man in sepulcre schal telle thi merci; and thi treuthe in perdicioun?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Whether thi merueilis schulen be knowun in derknessis; and thi riytfulnesse in the lond of foryetyng?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
And, Lord, Y criede to thee; and erli my preier schal bifor come to thee.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Lord, whi puttist thou awei my preier; turnest awei thi face fro me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I am pore, and in traueils fro my yongthe; sotheli Y am enhaunsid, and Y am maad low, and disturblid.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Thi wraththis passiden on me; and thi dredis disturbliden me.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Thei cumpassiden me as watir al dai; thei cumpassiden me togidere.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Thou madist fer fro me a frend and neiybore; and my knowun fro wretchidnesse.

< Žalmy 88 >