Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A song of a Psalm for the sons of Core for the end, upon Maeleth for responsive [strains], of instruction for Aeman the Israelite. O Lord God of my salvation, I have cried by day and in the night before you.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Let my prayer come in before you; incline your ear to my supplication, O Lord.
For my soul is filled with troubles, and my life has drawn near to Hades. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I have been reckoned with them that go down to the pit; I became as a man without help;
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
free among the dead, as the slain ones cast out, who sleep in the tomb; whom you remember no more; and they are rejected from your hand.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
They laid me in the lowest pit, in dark [places], and in the shadow of death.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Your wrath has pressed heavily upon me, and you have brought upon me all your billows. (Pause)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
You have removed my acquaintance far from me; they have made me an abomination to themselves; I have been delivered up, and have not gone forth.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Mine eyes are dimmed from poverty; but I cried to you, O Lord, all the day; I spread forth my hands to you.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Will you work wonders for the dead? or shall physicians raise [them] up, that they shall praise you?
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Shall any one declare your mercy in the tomb? and your truth in destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Shall your wonders be known in darkness? and your righteousness in a forgotten land?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But I cried to you, O Lord; and in the morning shall my prayer prevent you.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Therefore, O Lord, do you reject my prayer, [and] turn your face away from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I am poor and in troubles from my youth; and having been exalted, I was brought low and into despair.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Your wrath has passed over me; and your terrors have greatly disquieted me.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They compassed me like water; all the day they beset me together.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
You have put far from me [every] friend, and mine acquaintances because of [my] wretchedness.
