< Žalmy 88 >
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
O Yhwh God of my salvation, I have cried day and night before thee:
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Let my prayer come before thee: incline thine ear unto my cry;
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol )
For my soul is full of troubles: and my life draweth nigh unto the grave. (Sheol )
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am counted with them that go down into the pit: I am as a man that hath no strength:
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Free among the dead, like the slain that lie in the grave, whom thou rememberest no more: and they are cut off from thy hand.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Thou hast laid me in the lowest pit, in darkness, in the deeps.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Thy wrath lieth hard upon me, and thou hast afflicted me with all thy waves. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Thou hast put away mine acquaintance far from me; thou hast made me an abomination unto them: I am shut up, and I cannot come forth.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Mine eye mourneth by reason of affliction: Yhwh, I have called daily upon thee, I have stretched out my hands unto thee.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Wilt thou shew wonders to the dead? shall the dead arise and praise thee? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Shall thy lovingkindness be declared in the grave? or thy faithfulness in destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Shall thy wonders be known in the dark? and thy righteousness in the land of forgetfulness?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But unto thee have I cried, O Yhwh; and in the morning shall my prayer come before thee.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Yhwh, why castest thou off my soul? why hidest thou thy face from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I am afflicted and ready to die from my youth up: while I suffer thy terrors I am distracted.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Thy fierce wrath goeth over me; thy terrors have cut me off.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They came round about me daily like water; they compassed me about together.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Lover and friend hast thou put far from me, and mine acquaintance into darkness.