Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A Song. A Psalm. Of the sons of Korah. To the chief music-maker; put to Mahalath Leannoth. Maschil. Of Heman the Ezrahite. O Lord, God of my salvation, I have been crying to you for help by day and by night:
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Let my prayer come before you; give ear to my cry:
For my soul is full of evils, and my life has come near to the underworld. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am numbered among those who go down into the earth; I have become like a man for whom there is no help:
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
My soul is among the dead, like those in the underworld, to whom you give no more thought; for they are cut off from your care.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
You have put me in the lowest deep, even in dark places.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
The weight of your wrath is crushing me, all your waves have overcome me. (Selah)
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
You have sent my friends far away from me; you have made me a disgusting thing in their eyes: I am shut up, and not able to come out.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
My eyes are wasting away because of my trouble: Lord, my cry has gone up to you every day, my hands are stretched out to you.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Will you do works of wonder for the dead? will the shades come back to give you praise? (Selah)
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Will the story of your mercy be given in the house of the dead? will news of your faith come to the place of destruction?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
May there be knowledge of your wonders in the dark? or of your righteousness where memory is dead?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But to you did I send up my cry, O Lord; in the morning my prayer came before you.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Lord, why have you sent away my soul? why is your face covered from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
I have been troubled and in fear of death from the time when I was young; your wrath is hard on me, and I have no strength.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
The heat of your wrath has gone over me; I am broken by your cruel punishments.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
They are round me all the day like water; they have made a circle about me.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
You have sent my friends and lovers far from me; I am gone from the memory of those who are dear to me.
